Změna klimatu je jako šatník – buďme připraveni na jakékoliv počasí, glosuje vědec z Klimatomluvy
Říká o sobě, že jako vědec „narovnává blbosti“, které zaznívají o změně klimatu. „Pomalu na sobě cítím, že se ze mě stává aktivista,“ připouští v Osobnosti Plus výzkumník Daniel Kortus, jehož profil Klimatomluva sledují na sociálních sítích tisíce lidí. „Mám mladší sestry a jejich generaci si hodně zažívá klimatickou úzkost, strach z budoucnosti. Chtěl jsem proto mluvit o klimatické změně fakticky a z pohledu vědy,“ přibližuje.
„Často je vidět jenom negativní stránka klimatické změny. Je potřeba, aby se do veřejného prostoru dostávalo i to dobré. A to mi chybělo,“ vysvětluje výzkumník Vysoké školy chemicko-technologické, proč se pustil do osvěty a vyvracení nepřesností.
Čtěte také
Ve svých příspěvcích se Kortus dostává i do interakcí s Motoristy sobě, jejichž působení na ministerstvu životního prostředí vyvolalo kritiku. Výzkumník souhlasí s nimi, že spojení „klimatická krize“ může vyvolávat strach a pasivitu, důrazně ale odmítá argumentační fauly, kterými své postoje nejmenší vládní strana obhajuje.
„Filip Turek na mě reagoval zpočátku velmi příjemně, ‚pojďme se sejít a popovídat si o tom‘,“ popisuje vědec svou konverzaci s vládním zmocněncem pro Green Deal. „Ale když jsem viděl, že pokračuje v šíření stejných dezinformací a nemění nic na své rétorice, tak by pro mě nemělo smysl se s ním scházet.“
Čtěte také
Turek se měl podle návrhu Motoristů stát ministrem životního prostředí, prezident ho ale odmítl do funkce jmenovat a ministrem je tak Motorista Igor Červený.
„Ten nepopírá klimatickou změnu, ale navrhuje, že se máme bavit o tom, jaký vliv na ni má člověk,“ hodnotí Kortus a zdůrazňuje: „To ale není otázka. Tohle je dávno vyřešené věc a ve zprávách mezivládního panelu IPCC je to naprosto jasně řečeno.“
Za přetrvávajícím názorem, který zastává i ministr, vidí výzkumník hlavně obecně rozšířené dezinformace, lobbing fosilních korporací a také složitost tématu, která často brání správnému pochopení problematiky.
Přírodní nárazník
Nejčastějším mýtem, který ve veřejném prostoru panuje, je podle Kortuse představa zanedbatelného působení člověka ve srovnání se silami přírody. Další populární argumentační faul je zaměňování počasí a klimatu a s ním spojená představa, že když nastane tuhá zima, nemůže docházet k oteplování.
Čtěte také
„Kdybych to měl přirovnat, tak počasí je oblečení, které máme aktuálně na sobě – svítí sluníčko, tak si vezmeme šortky a tričko. Klima je celý šatník, který v průběhu roku musíme mít,“ vysvětluje Kortus a pokračuje:
„Člověk ve Skandinávii má jiný šatník než člověk ve střední Evropě, ve Španělsku. Klimatická změna ale způsobuje, že se náš šatník neposouvá jenom k teplejším tričkům, ale rozšiřuje se na obě strany.“
Pokud začneme změny klimatu řešit, můžeme dopady minimalizovat, ujišťuje věec. A ačkoliv se o tom příliš nemluví, z velké části se podle něj lidstvo už přizpůsobit dokázala. Adaptuje se i planeta, a to s sebou nese další důsledky.
„Zhruba polovina emisí, které vyprodukujeme, je planeta schopná začlenit do své biosféry,“ odhaduje Kortus a vysvětluje:
„Biosféra a hydrosféra jsou nárazník, který nám zatím pomáhá tlumit absolutní účinek emisí skleníkových plynů, které produkujeme. Nevíme přesně, kdy to skončí, ale víme, že ekosystémy už přestávají být tak silným a absorbátorem oxidu uhličitého. Tudíž naše emise začnou mít výraznější efekt, a o to větší je potřeba začít je snižovat.“
Nepochopitelný zlý Green Deal?
Pokud by lidstvo žádná opatření nepřijalo, oteplování planet spojené s extrémními projevy počasí bude pokračovat, zdůrazňuje Kortus. Česko je navíc ohrožené svou vnitrozemskou polohou, která nárůst průměrných teplot umocňuje.
Čtěte také
„Pokud se na konci století svět oteplí průměrně o dva a půl až tři stupně, tak tady se oteplí o pět nebo šest stupňů. To už je opravdu vysoká hodnota – a naše krajina ztratí schopnost zadržovat vodu,“ varuje výzkumník.
„Za posledních 60 let se Česko oteplilo o 2,3 stupně. To je, jako by se celá Česká republika výškově posunula zhruba o 350 metrů níž. Třeba naše lesy, smrkový monokultury, na to nejsou vůbec stavěné.“
Naději na změnu a potřebná opatření vidí například v technickém pokroku, který může zajistit cenovou dostupnost čistších technologií, nebo rozšíření energetiky o obnovitelné zdroje. Pozitivní roli ale v celém procesu transformace může hrát i často skloňovaná zelená politika Evropské unie.
Čtěte také
„Z Green Dealu se stal nepřítel, neuchopitelný narativ, kolem kterého se vytváří zlá entita, která se nás snaží zotročit, i když nikdo pořádně neví, co v Green Dealu je,“ uzavírá Kortus.
„Všichni ví, že chtějí zakazovat uhlí a spalovací motory. Ale Green Deal taky chce, abychom dýchali čistší vzduch, adaptovali se na klimatickou změnu. A za to dostáváme obrovské množství peněz, protože my jsme celkově příjemce z emisních povolenek, o kterých se pořád mluví,“ dodává.
Jak se v Česku klimatická změna projevuje? Jak se na ni můžeme adaptovat? A má smysl budovat čistší Evropu, když se zbytek světa nepřipojí? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
