Richard Háva: V Kunovicích plánujeme nové letadlo, větší propojení s Aerem Vodochody by byla výhoda

Společnost Omnipol je připravena převzít podíl od maďarských akcionářů ve vodochodském Aeru včetně dluhu, pokud o to projeví zájem. „Jednání nejsou nijak intenzivní, čekáme na signál z jejich strany,“ říká majitel Omnipolu Richard Háva v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč by pro letecký průmysl bylo lepší, kdyby si Ukrajina místo L-159 pořídila nové Skyfoxy. A proč možná část letecké výroby bude přemístěna do Asie. 

Moderace: Jana Klímová
Editace: Tomáš Jeník
Hudba a sound design: Johann Foss
Premiéra: 24. 2. 2026

Mezi politiky nedávno proběhl spor, jestli by česká armáda mohla prodat čtyři kusy bitevníků L-159, vyrobených v Aeru Vodochody, kde máte podíl. Chápu, že o tom sice nerozhodujete, protože jsou to letadla v majetku armády, ale z vašeho pohledu, jakožto znalce letadla, dávalo by to pro Ukrajinu smysl? Je to dobré letadlo proti dronům?

My se na to samozřejmě díváme z dlouhodobého hlediska a z hlediska významu pro domácí a evropský průmysl, který je dneska, řekněme, v tahu, aby byl nějak schopen čelit hrozbám eventuálně vyplývajících z války na Ukrajině.

Čtěte také

L-159 je víceméně bitevník vyvíjený v 90. letech minulého století a je to bezpochyby výborné letadlo. Ale vzhledem k tomu, že nad 51 procent součástek, softwaru a všech možných dalších částí letounu je kontrola ITAR, protože jde o americkou provenienci, tak ty letouny tedy podléhají při jakýchkoliv exportech souhlasů americké vlády.

Myslíte si, že americká vláda by dělala problémy?

Ne, to já si nemyslím, ale tím pádem je to letadlo z hlediska upgradu, servisu, dodávek náhradních dílů malinko složitější pro výrobce než nový model L-39NG. Ta nová varianta je z našeho pohledu pro výcvik pilotů a pro lovení dronů mnohem vhodnější.

Skyfoxy pro Ukrajinu?

Aero také právě toto nové letadlo známé pod jménem Skyfox již nabídlo Ukrajině, jestli si ho nechce koupit.

Já musím zdůraznit, že samozřejmě nevidím do zákulisí, proč byla nabízena nebo nebyla nabízena letadla L-159, ale pro český průmysl a dlouhodobou spolupráci s Ukrajinou by byla rozhodně výhodnější varianta L-39NG.

Jde o letadlo, které využívá civilní a evropské komponenty na jeho konstrukci a výrobu, a je, řekněme, velmi levné na provoz. Protože letová hodina Skyfoxu je kolem dvou tisíc eur nebo dolarů, to je celkem jedno, jak to bereme, zatímco F-16 nebo Gripen, to je zhruba 30 tisíc dolarů na letovou hodinu.

Čtěte také

A je to i otázka výzbroje. U L-39NG je koncipována na boj proti dronům, tak může nést laserem naváděné rakety, které stojí proti Sidewinderům nebo Amramům zlomky ceny. Naše výbava stojí řádově na jednu raketu 10 až 15 tisíc dolarů, zatímco Sidewinder stojí 300 tisíc dolarů a Amram milion dolarů.

Takže dávalo by to Ukrajině smysl?

Dávalo by to smysl zejména v tom, že L-39 nabízí velmi efektivní a laciné řešení. To znamená v době, kdy ty peníze mizí ve spoustě dalších částí potřeb Ukrajiny nejenom v oblasti zbrojení, ale v oblasti energetiky a spousty dalších, tak my se domníváme, že L-39 je skvělé, efektivní a svým způsobem laciné řešení.

Vede společnost Aero, nebo Omnipol, nějaká konkrétní jednání s ukrajinskou stranou nebo s českou stranou, s ministerstvem obrany, že byste nabídli Skyfoxy?

Myslím, že všechny strany, které v současné době diskutují o typu letounu, který je žádaný na Ukrajině, jsou velmi dobře informovány o možnosti, dodávkových kapacitách, typu výzbroje a efektivitě L-39NG. My do diskuzí o L-159 nezasahujeme, jen jsme upozornili, že modernizace L-159 a některé typy náhradních dílů jsou mnohem obtížnější z hlediska budoucnostního využívání letounu než pro L-39.

Ředitel Aera mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy o tom, že by se daly Skyfoxy vyrobit a dodat na Ukrajinu už za rok. Je to tak?

Tak záleží na objednaném počtu těch letounů, ale bez pochyby bychom na začátku roku 2027 byli schopni začít dodávat a pokračovat v roce 2028. Všechno záleží na velikosti objednávky a na tom, jak nastavíme kapacitně chod výroby v Aeru Vodochody. Samozřejmě můžeme pracovat ve více směnách, ale také jsme závislí na dodávkách komponentů, náhradních dílů, avioniky, motorů a podobně.

Čtěte také

Jak je momentálně pro Omnipol důležitá Ukrajina? Teď jsme se bavili o letadlech, ale dodáváte tam i systémy ERA, pokud vím, a dodávali jste i nějakou munici přes muniční iniciativu. Je to významný trh teď nebo i do budoucna?

V oblasti muniční iniciativy jsme byli úplně marginální při srovnání s některými jinými významnějšími skupinami v tomto státě nebo v Evropě. Co se týče technologií a technologických celků, je to oblast, která podléhá určitým pravidlům, to znamená, my se na toto téma příliš nevyjadřujeme.

Samozřejmě růst našich vztahů s Ukrajinou a celé skupiny rozhodně nezávisí na tom, jestli se tam střílí nebo ne. My se snažíme intenzivně spolupracovat se špičkovými technologickými institucemi na Ukrajině, snažíme se spolu vyvíjet některé nové výrobky třeba i v oblasti dronů a obrany proti dronům a zároveň používáme a snažíme se zlepšovat některé technologie na základě reálných dat z bojových zkušeností.

Richard Háva (68)
Společnost Omnipol získal koncem 90. let při privatizaci. Firma byla do té doby součástí další skupiny, bývalého podniku zahraničního obchodu Chemapol.
Později se stali spolumajiteli i dva synové, Omnipol je tak v současnosti „rodinná firma“.
Richard Háva žije částečně ve Švýcarsku.
V minulosti investoval i v energetice a dalších oborech, známé byly i jeho přátelské vztahy s dnes již bývalým politikem Miroslavem Kalouskem.
Omnipol hlavně v 90. a nultých letech těžil z vládních zakázek, především pro ministerstvo obrany. Firma fungovala jako obchodník, který zprostředkovával obchody se zbraněmi nebo vojenskou technikou. Jeho doménou byly od počátku letouny. Omnipol stál mimo jiné za dodávkou letadel CASA pro českou armádu.
Po roce 2010 se Omnipol začal zbavovat „smrtících“ technologií a ze zprostředkovatele zbrojních dodávek se stal investorem do technologických a leteckých firem. Získal například dnes úspěšného výrobce pasivních radiolokátorů ERA nebo výrobce špičkových technologií pro letecký a další průmysl MESIT.
V roce 2020 získal Omnipol podíl ve výrobci leteckých bitevníků L-159 Aero Vodochody. Firmu prodával tehdejší majitel, skupina Penta. Richard Háva s ní už tehdy spolufinancoval vývoj nového letounu L-39 NG. Aero se dostalo do finančních potížích a Penta se ho rozhodla prodat. Omnipol koupil minoritní podíl, majoritu získali maďarští akcionáři.
V roce 2022 koupil Omnipol bývalý Let Kunovice, leteckého výrobce Aircraft Industries. Ten se dostal na pokraj bankrotu po působení ruských majitelů a po zavedení protiruských sankcí.

Vstup Maďarska do Aera

Ještě ke společnosti Aero Vodochody. Omnipol v ní drží asi jenom 20 procent a 80 procent má maďarská firma. Podle Hospodářských novin má v té maďarské firmě podíl i muž blízký maďarskému Fidesu a premiéru Viktoru Orbánovi, pan Arpád Habony. Ovlivňují maďarští vlastníci nějak obchodní politiku Aera? Řešíte to někdy s nimi?

Myslím, že ta situace je trošičku složitější. Kdyby česká vláda reagovala na to, že letecký průmysl je velmi významným zaměstnavatelem špičkových inženýrů, techniků a může se významně podílet na místních hospodářských výsledcích, tak velmi pravděpodobně ta fabrika zůstala v českých rukou.

Čtěte také

Je zcela neobvyklé, aby dvě společnosti, a to byla společnost Penta pana Marka Dospivy a Omnipol – za mé účasti – vyvinula, vyrobila a dala certifikovat polovojenský letoun ve velmi krátkých termínech. Opět, díky špičkovým inženýrům a technikům Aera Vodochody. A zároveň to celé zaplatilo, protože stát na to nepřispěl žádnou významnější finanční pomocí.

Ano, to letadlo L-39 NG si od vás tehdy stát neobjednal. Ale na druhou stranu bylo to přece vaše rozhodnutí nové letadlo vyvinout.

Bylo celkem zřejmé, že po 90. letech a po L-159 česká armáda bude potřebovat nové tréninkové letadlo, aby se piloti mohli připravit na letadla 4. a 5. generace. Tenkrát nebylo jasné, jestli to budou americká nebo evropská letadla. Ale podařilo se vyvinout letadlo, které je schopné reálné podmínky pro letadla 4. a 5. generace simulovat. Protože v reálném čase komunikuje s full mission simulátorem, to letadlo může absolvovat se simulátorem reálné vojenské situace v reálném čase a přitom je to letadlo ve vzduchu.

Česká armáda se ale vydala jiným směrem a začala si plnit jiné potřeby s jinými partnery. To znamená, že jsme byli pevně odhodláni, i když jsme neměli v tu dobu zákazníka, celou situaci vyřešit soukromě. Nás to také velmi baví. Byla to ale zároveň jediná cesta, jak se pokusit zachránit letecký průmysl, který byl obecně před bankrotem.

A zachránilo to tehdy Maďarsko, které si objednalo několik vašich nových letounů a zároveň tam vstoupili jeho akcionáři?

Aero bylo ve velmi složité finanční situaci a v tu dobu jsme my jako Omnipol prodali do Vietnamu prvních dvanáct letounů. To byl obchod za deset miliard korun. Ale měli jsme za sebou nestabilní fabriku a Penta se v té době rozhodla prodat svůj podíl.

Čtěte také

Právě v té době, po celé řadě jednání, se objevil zájem maďarského státu, který vstoupil do Aero Vodochody a finančně ho stabilizoval a zároveň přišel s objednávkou pro maďarskou armádu. Já bych ještě jenom jemně poupravil ty podíly. Omnipol Group drží v Aeru 24, nikoliv 20 procent.

Jaká je tedy situace teď? Aero už se dostalo z těch ztrát, teď mělo dva roky po sobě velké zisky. Omnipol už deklaroval i veřejně zájem, že byste chtěli získat zpátky majoritní podíl. Vedete nějaká jednání?

My teď měníme strukturu. Začalo nás být příliš mnoho na to, abychom mohli postupovat jako jednotlivé firmy na trhu, takže se centralizujeme do Omnipol Group jako holding, který vlastní všechny naše firmy.

Vytváří se nové vedení, přicházejí nový šikovní mladí lidé a nový generální ředitel a předseda představenstva Artem Movsesyan při rozhovoru v Hospodářských novinách zmínil, že jsme v případě, kdy by měli maďarští investoři zájem zbavit se nějaké části svých podílů, připraveni je převzít. Stejně jako tu část dluhové služby, která vznikla a byla organizována maďarskou stranou a pomohla Aero stabilizovat.

Jednání momentálně neprobíhají nějak intenzivně, my čekáme na eventuální signál z jejich strany. Pokud nepřijde, tak budeme nadále působit v tom tvaru, v jakém jsme dneska.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.