Larvy hlubokomořských ryb mají v oční sítnici unikátní buňky. Díky nim vidí i za šera

U rybích larev tento typ buněk badatelé z Austrálie, Švýcarska, Norska a USA popsali vůbec poprvé. Dříve je našli jen u dospělců některých hlubokomořských ryb nebo v menší míře u larev obojživelníků-axolotlů.

Studie probíhala v Rudém moři, které patří v některých oblastech k nejhlubším na světě, nejhlubší prolákliny jsou až kolem tří kilometrů pod hladinou. Zmíněné larvy se ale pohybují v hloubkách jen asi do 200 metrů. 

„Využívají to pro hraniční intenzity světla,“ říká ichtyoložka Zuzana Musilová, která má v oboru hlubokomořských ryb mezinárodní renomé.

Čtěte také

Malí i větší mořští živočichové využívají jiný pohon, než jsme si mysleli. Šetří energii tím, že nasávají vodu

Studované hlubokomořské ryby žijí ve volném vodním sloupci v téměř naprosté tmě, jejich dospělci se pohybují pár set metrů až kilometr pod hladinou oceánu. Většina z nich ale pravidelně vyplouvá blíže k hladině.

„Tyto ryby se stěhují a právě prostor mezi dvěma sty metry a kilometrem je oblast, kde probíhají vůbec největší migrace živočichů na světě,“ vyzdvihuje vědec.

Ve dne mořské ryby sestupují do bezpečí v temné hloubce, v noci se vracejí blíž k hladině. Mořští živočichové se jednak stěhují za vlastní potravou, která sama také cestuje, ale zároveň se snaží utéct větším predátorům.

Zleva moderátorka Martina Mašková, studentka Zuzana Konvičková a biologové Adam Petrusek a Zuzana Musilová|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Co nového víme o zraku larev hlubokomořských ryb?  Může krátkověká africká rybka přispět k pochopení stárnutí? Jak pojmenovat hlubokomořského měkkýše? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Zuzana Musilová a Adam Petrusek a studentka Zuzana Konvičková.