Jiří Pehe: V čem se mýlil Macinka na Mnichovské bezpečnostní konferenci
Během panelové diskuze na Mnichovské bezpečnostní konferenci se český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) dostal do ostrého střetu jak s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, tak s polským ministrem zahraničí Radkem Sikorskim. Média jak u nás, tak v západní Evropě kriticky komentovala zejména Macinkovu aroganci v debatě s mnohem zkušenějšími kolegy.
Čtěte také
Debata s Clintonovou byla spíše ideologického rázu. Macinka do ní vstoupil z pozice údajného konzervativce, přičemž bránil některé aspekty politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, k němuž je Clintonová silně kritická.
V této části diskuze se mohl český ministr zahraničí odvolávat na svoje názory nebo používat argumentační klišé nacionálních konzervativců ve Spojených státech i jinde na Západě. Věcné argumenty byly až na druhém místě.
Fungování EU
Zato střet se Sikorskim se točil okolo fungování Evropské unie. Ukázalo se, že Macinka má buď mezery ve znalostech, které se týkají fungování Unie, anebo fakta záměrně překrucuje z ideologických pozic.
Čtěte také
Začal tím, že Evropská unie není prý tak demokratická jako národní státy, a jako příklad si zvolil fungování Evropského parlamentu. Ten prý nemá na rozdíl od parlamentů národních států legislativní iniciativu. Sikorski namítl, že návrhy evropské legislativy předkládají Evropskému parlamentu Evropská rada a Evropská komise.
Mohl Macinku ještě poučit, že poslanci Evropského parlamentu sice nemají možnost sami překládat návrhy zákonů, ale Parlament jako celek může požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh v určité oblasti. A může stanovit lhůtu, do níž má Komise návrh zveřejnit, což je bezpochyby forma legislativní iniciativy.
Kritika Evropské komise
Macinka se ovšem od kritiky Evropského parlamentu mezitím už posunul ke kritice Evropské komise. Té prý chybí přímý vztah s voličem, protože eurokomisaři jsou vybíráni členskými státy a navzájem se nekontrolují.
Čtěte také
Sikorski českého ministra zahraničí upozornil, že vlády členských států, které eurokomisaře nominují, vzešly z demokratických voleb. Komise navíc musí být schválena Evropským parlamentem – podobně, jako je vláda členského státu schvalována při hlasování o důvěře parlamentem národního státu.
Macinka opáčil, že v národních státech se ministři vlád opírají o demokratickou většinu, což prý není případ Evropské komise. Sikorski ho opět opravil: na evropské úrovni je to v podstatě stejné jako v národních státech. Ani v nich nejsou ministři přímo voleni.
Macinka pak poněkud zmateně vysvětloval, že nechtěl říct, že je Evropská unie nedemokratická. Nicméně ministři vlád v národních státech prý mají blíže k voličům. To je pochopitelné, odvětil Sikorski, protože Evropská unie je kontinentální systém. A mohl dodat, že Evropský parlament volí přímo občané členských států.
Dvoustupňová demokracie
Argumenty polského ministra zahraničí lze shrnout tak, že Evropská unie netrpí demokratickým deficitem. Demokracie se v ní uplatňuje dvoustupňově.
Čtěte také
Komisi kontroluje Evropský parlament, který zastupuje evropský lid. A protože je EU nadnárodním společenstvím členských států, zásadní rozhodnutí přijímá také Evropská rada, v níž zasedají demokraticky zvolení představitelé členských států.
Je škoda, že na debatu o Evropské unii nezbylo na panelu více času. V argumentech nacionálně-konzervativních politiků je totiž hned několik rozporů. Skutečnou demokracii spojují se suverénními národními státy, které prý už proto mají v EU mají hrát hlavní roli.
Podpásová argumentace
Problémem je, že členské státy v podobě evropských smluv dobrovolně část své suverenity už dávno převedly na Evropskou unii. Aby členské státy byly skutečně suverénní, musela by se změnit celá Evropská unie, k čemuž by bylo zapotřebí změnit evropské smlouvy.
Toho by bylo možné dosáhnout způsobem popsaným v evropském právu, jenže nacionální konzervativci vědí, že k takové změně nemají dostatečnou podporu. Uchylují se tedy k poněkud podpásové argumentaci, jakou jsme slyšeli od Macinky, že EU vlastně tak úplně demokratická není.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
