Karel Barták: Mnichov nepřinesl obrat ve vztazích mezi USA a Evropou, ale kýžené uklidnění
Evropsko-americké vztahy pokračují jako na houpačce, nahoru a dolů. Po víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci jsme se ocitli ve fázi „nahoru“, tedy na pozitivní dráze. Americký ministr zahraničí Marco Rubio si dokonce vysloužil ovace vestoje, když shromážděné evropské politiky, generály a diplomaty polaskal milými slovy o tom, že jsme přece všichni z jednoho hnízda, takže není důvod, abychom se neměli rádi.
Úlevný výdech, o kterém mluvil prezident konference Wolfgang Ischinger, nebyl způsoben naivitou evropských lídrů. S americkým řečníkem „plně souzněl“ snad jen český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Všichni ostatní, včetně prezidenta Petra Pavla, jasně vnímali, že kritika Washingtonu na adresu Evropanů nijak nepolevila.
Čtěte také
Změnil se však tón – Rubio Evropany neurážel, nedával najevo své pohrdání jako před rokem viceprezident J. D. Vance. Obsahově však jeho poselství nevybočilo z mantinelů Trumpovy MAGA argumentace.
I tak je třeba vidět ve změně tónu pozitivní posun. Na americké straně svědčí o tom, že si Trumpův tým uvědomuje, devět měsíců před podzimními volbami do Kongresu, negativní trendy ve veřejném mínění a pokouší se o smířlivější postupy.
Ve světě se formuje protiamerická fronta, zejména kvůli Trumpově celní politice, což nemá dobrý dopad na ceny ve Spojených státech. Vypadá to, jako by Američanům docházelo, že by si to přece jen neměli rozházet úplně se všemi.
Čtěte také
Evropským vládám Rubiova nová smířlivost zase dává za pravdu v tom, že se vyplatil jejich dosti rozhodný odpor proti Trumpovu pokusu zmocnit se Grónska.
Stejně jako jejich příkré odmítnutí americké bezpečnostní strategie nebo urážek na adresu evropských veteránů, kteří položili životy v amerických vojenských misích. Tedy že nastoupený emancipační trend je správný. Jeho naplnění však bude vyžadovat hodně úsilí – a hlavně času.
Hlavní bezpečnostní výzva
Evropští státníci si jasně uvědomují, že Evropa – ani Unie, ani širší spojenectví včetně Británie a Kanady – není zatím schopna ekvivalentně nahradit bezpečnostní fundament, který poskytují Spojené státy. Jakékoli, i povrchní či krátkodobé, vylepšení vztahů jim umožňuje oddálit případnou (a nežádoucí) perspektivu konečné roztržky a získat čas, který potřebují, aby se postavili na vlastní nohy.
Čtěte také
Z tohoto hlediska je důležité, že Mnichovská konference navázala časově přímo na čtvrteční neformální belgické setkání evropských lídrů věnované konkurenceschopnosti. Umožnilo to stejným politikům či vládám se skoro souběžně zabývat oběma vzájemně prorostlými stranami téže mince, bezpečností i ekonomikou. Tedy intenzivně projednávat tyto složité věci z evropského pohledu, jindy často zastíněného domácí politikou.
Toto konstatování platí pro všechny, dvojnásob pak pro Česko, které se velmi osobitě vyznačuje schopností provádět vůči Evropské unii i NATO nečitelnou, případně nijakou politiku.
Doufejme, že toto byla poslední Mnichovská bezpečnostní konference, na které se řešily a přetřásaly primárně vztahy mezi spojenci, tedy mezi USA a evropskými státy.
Za pár dní to budou čtyři roky, co Rusko spustilo vojenskou agresi proti Ukrajině, kterou zatím nebyl schopen nikdo zastavit. To je ta hlavní globální bezpečnostní výzva v únoru roku 2026. Marco Rubio se ve svém aplaudovaném projevu však o Rusku ani jednou nezmínil. Takže si nedělejme přehnané naděje.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
