Klára Notaro: Aby se dětem ve Francii vedlo dobře
Ve Francii se opět pozornost veřejnosti obrací k otázce osudu dětí, které nevyrůstají ve svých rodinách. Důvodů, že děti jsou umístěny do ústavů nebo do rodin s náhradní rodinnou péčí, je mnoho. Jedná se zejména o násilí, o zanedbání péče, o psychiatrické nebo finanční potíže rodičů. Další skupinou dětí, o které se stát musí postarat, jsou osamocené děti – migranti.
Dětí, které jsou sledovány sociálními službami, je téměř 400 tisíc. Některé děti zůstávají doma pod dohledem sociálních pracovníků, jiné jsou umístěny do ústavů nebo internátů, jiné se dostanou do rodin, které dětem poskytují rodinné prostředí. Takových dětí vyrůstajících v náhradních rodinách je ve Francii 76 tisíc.
Čtěte také
Je třeba podotknout, že náhradním rodičům je nařízeno, aby se k dítěti chovali jako pedagogové, a ne jako milující rodiče.
Finanční náklady na děti, které žijí mimo domov, leží z největší části na bedrech departementů. Pomoc dětem se financuje hlavně ze zvláštní daně při prodeji nemovitostí. Obecně scházejí peníze na prevenci, a nedochází k pravidelným kontrolám.
Zákaz vstupu dětí
Na konci roku se dostalo do médií video z pařížského výchovného institutu, kde je vidět, jak cynicky vychovatelé oholili osmiletého chlapečka, za trest. Jindy se veřejnost dozví od soudu ve městě Châteauroux, jak ziskuchtivé rodiny bez jakéhokoliv školení dostaly do péče postupně 60 dětí, které pak musely snášet jejich kruté chování.
Čtěte také
Nebo: z nehlídaných internátů v noci utíkají nezletilé dívky nalákané cizími lidmi, kteří jim vnutí drogy a udělají z nich prostitutky. Jindy nedospělí migranti bydlí sami v hotelu, bez dozoru, prakticky k dispozici kriminálním živlům.
Deset tisíc mladistvých, kteří v 18 letech vyjdou z internátů a náhradní péče, se octne bez dohledu, bez bydliště, na ulici. Mnozí z nich se potom zapojí do obchodování s drogami a dostanou se do vězení. Více než třetina mladých vězňů prošla zařízením pro děti bez rodinného zázemí.
Státní organismus, který se stará o děti v tísni, se jmenuje Sociální pomoc dětem. Většina zaměstnanců se snaží dětem pomáhat, jak jim velí svědomí, ale celý sektor se potýká se silnou fluktuací pracovníků a s nedostatkem peněz.
Čtěte také
Dobrá zpráva je, že v prosinci loňského roku poslanci schválili návrh zákona, podle kterého by každé dítě odebrané rodičům mělo nárok na advokáta. Výsledek jednání o návrhu zákona přivítala asociace nazvaná Zapomenutí republikou, Les oubliés de la République. Tento spolek založili lidé, kteří vyrostli v náhradních rodinách nebo ústavech.
A jak jsou vlastně vnímány děti ve Francii? Situace pro děti není růžová, nově se restaurace chlubí nápisem No Kids, tj. zákazem vstupu dětí, v některých vagonech vlaků nebudou děti moci cestovat, aby nerušily, není dost jeslí, matky mají nárok jen na čtyřměsíční placenou mateřskou dovolenou a chůvy, které mluví dobře francouzsky, jsou vzácné.
Demografové bědují, jak nízká je porodnost, ale stát by si měl položit otázku, zda je Francie nastavená na to, aby se všem dětem v zemi vedlo dobře.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
