Smrt ve vesmíru: tragická přistání, zamotaný padák, požár v kabině
Smrt ve vesmíru: „Ďábelská loď! Na co sáhnu, to nefunguje!“ vzkázal z kosmu Vladimir Komarov, než zahynul při přistání
Statistiky jsou neúprosné: nejčastější příčinou úmrtí kosmonautů v historii kosmických letů byly nehody při startu nebo přistání. Byl to i případ prvního kosmonauta, který při letu do vesmíru zahynul – Vladimira Komarova.
Moskevský rodák (*1927) Komarov snil od dětství o kariéře stíhacího letce. V roce 1949 vystudoval vojenské letecké učiliště, a potom sloužil u stíhacího letectva. V roce 1952 vstoupil do komunistické strany a v roce 1959 ukončil leteckou inženýrskou akademii Žukovského. Kosmickou kariéru zahájil v roce 1960 zařazením do prvního oddílu kosmonautů.
Čtěte také
V roce 1964 úspěšně velel misi Voschod-1 s první vícečlennou posádkou. Let byl realizován na příkaz tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který požadoval vypuštění lodi se třemi kosmonauty nejpozději do listopadových oslav bolševického převratu z listopadu 1917.
Jelikož se loď Sojuz teprve rodila, byl sovětský hlavní konstruktér a šéf kosmického programu Serhij Koroljov nucen upravit stávající loď Vostok. Po úpravách neměla žádný záchranný systém a kosmonauti letěli bez skafandrů.
Problémy Sojuzu
Přípravy dalšího projektu – Sojuz – provázely od počátku problémy a podle historiků také spory o místa v posádkách mezi civilními a vojenskými organizacemi. Plán byl takový, že loď se měla po několika obletech Země setkat se Sojuzem-2, který měl odstartovat o den později, a kosmonauti měli přejít volným prostorem mezi plavidly.
Čtěte také
Na nové lodi se údajně vyskytovalo více než 200 chyb, které ale sovětské vedení ignorovalo. Sovětský svaz začal totiž po počátečních úspěších pokulhávat v kosmickém „závodě“ s USA a chtěl vyzkoušet novou loď, která měla sloužit pro let k Měsíci.
Na problémy kolem vývoje Sojuzu už před startem upozorňoval sovětské vedení v čele s Leonidem Brežněvem například první kosmonaut světa Jurij Gagarin, který při osudném letu dělal Komarovovi náhradníka a byl Komarovovým velice blízkým přítelem. Desetistránkový dopis výhrad se ale k Brežněvovi nedostal.
Problémy hned na oběžné dráze
Sojuz-1 s Komarovem odstartoval 23. dubna 1967. Komarov pozdravil sovětský lid a také například bojující Vietnam, ale ihned po výstupu na oběžnou dráhu začaly problémy. Nevyklopil se solární panel, systémy měly nedostatek energie, vynechávala klimatizace a zhoršilo se spojení.
Horší byly poruchy systému orientace lodi, která začínala rotovat a Komarov ji musel ručně stabilizovat. Bylo rozhodnuto přerušit let a odvolat start Sojuzu-2. Loď zahájila sestup na 19. oběhu.
Rotace způsobila stočení padákových šňůr, po hlavním padáku se zamotal i záložní a Sojuz-1 se zřítil kolem sedmé hodiny ranní moskevského času do Orenburské stepi východně od města Orsk. Po nárazu začala kabina hořet a Komarov, který měsíc před letem oslavil čtyřicáté narozeniny, zahynul. Další Sojuz se vydal do vesmíru o rok a půl později.
Komarov byl ženatý, měl dvě děti. Jeho ostatky byly dva dny po havárii uloženy ke Kremelské zdi při oficiální ceremonii bez účasti Leonida Iljiče Brežněva, který byl tou dobou na konferenci v Karlových Varech.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
