Rusnok: Náš daňový systém je brzda. Demotivuje střední třídu a zároveň vytváří podivný daňový ráj

Nezlepšuje se podle něj ani úroveň státní správy, a to ve smyslu odbornosti i pocitu společenského uznání. „Hlavně je třeba, aby se hledělo na to, zda to jsou odborníci a ne na to, pod jakým ministrem dříve sloužili. Dobře si ještě pamatuji na Eduarda Janotu, kdy to, co se začalo dít v posledních letech, by se považovalo za jakési odborné tabu,“ uvádí.

Komentátor David Klimeš vyzdvihuje rozpočet, který Rusnok vytvářel v roce 2002 jako ministr financí. Přišel tehdy s deficitem okolo 1,5 procenta HDP, který opoziční ODS kritizovala jako nepřijatelný, ale v dalších letech přišel hospodářský vzestup.

Čtěte také

Ekonom Janský: Rozpočet je málo orientovaný na cíle. Dnes je to jen účetnictví jdoucí do extrému

„Dnes máme deficit vysoko nad 2 procenta HDP, ale už tam nejsou ty produktivní investice, které by nás dostaly nad tříprocentní růst, který mají třeba Poláci. Ti dnes mají vyšší deficity i celkové zadlužení, ale nižší úroky, protože trhy jim věří, že investují do něčeho, co má smysl,“ upozorňuje.

Rusnok podotýká, že stát dnes splácí pouze úroky, které se navíc postupně zvyšují:

„Tváříme se, jako že je Česko vzorný ekonomický hráč, plácáme se po ramenou, jak jsme skvělí, že máme růst přes 2 procenta, ale přesto nám mírně roste úročení. Desetiletý dluhopis prodáváme za 4,5 až 5 procent, a to už je docela hodně. Letos to bude stát 110 až 120 miliard, to už je rozpočet velkého ministerstva.“

Daně jako brzda

Společnost si podle ekonoma stále neuvědomuje vážnost situace, protože ekonomická udržitelnost je jednou z podmínek pro to, aby se v Česku žilo nejlépe na světě, a to i příštím generacím.

Čtěte také

Malá: Snižme daně nízkopříjmovým. Trpí tím kupní síla v regionech a má to vliv na frustraci lidí

„Český daňový systém je jednou z brzd rozvoje této země, protože demotivuje velké skupiny středně a nízkopříjmových lidí, aby se víc snažili, a vytváří z nás jakýsi podivný daňový ráj, na který nejsme konstruováni. Nejsme Monako ani Švýcarsko,“ dodává.

Novinářka Apolena Rychlíková se pozastavuje nad tím, že žádná z vlád v posledních letech nevedla debatu o příjmech státního rozpočtu, ale řeší se jen výdajová strana.

„Lidé v souladu se sliby očekávají zvyšování důchodů nebo rodičovského příspěvku, nové kilometry dálnic a investice do škol nebo zdravotnictví. Ale realita je jiná, protože bez výběru daní, který podle řady analýz může být i chytřejší, nic z toho žádná vláda splnit nemůže,“ konstatuje.

Rusnok souhlasí s výkladem některých ekonomů, že veřejný dluh je svého druhu odloženým zdaněním vysokopříjmových.

„Země funguje a za normálních okolností by se měli podělit více. Ale my si řekneme: ‚V pohodě, zaplatíme to dluhem, půjčíme si od vás bohatých a ještě vám za to dáme úrok.‘ Čím víc jsme financováni dluhem, tím nespravedlivější je to vůči většině společnosti,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 7. února po 11. hodině a v neděli 8. února po 15.30.