Libor Dvořák: Zelenskyj pozval Putina na jednání do Kyjeva. Přijede?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijel jednat do Kyjeva. Zároveň kategoricky odmítl možnost schůzky v Moskvě či v Bělorusku. Podle Zelenského jsou tato místa nepřijatelná, protože Rusko je agresorem a Bělorusko jeho spojencem. Jeho pozvání bylo tedy už jen reakcí na dřívější analogickou Putinovu nabídku.
Čtěte také
Člověka maně napadne, že je to asi jako by se dejme tomu někdy v roce 1943, kdy o výsledku druhé světové války ještě ani zdaleka nebylo rozhodnuto, padlo takovéto vzájemné pozvání mezi Hitlerem a Stalinem.
Jistě, každé podobné srovnání kulhá, vždyť mezi Hitlerem a Stalinem tehdy už ležely miliony a miliony mrtvých, kdežto v případě dnešních dvou soupeřů jsou to „jen“ statisíce, ale stejně – ta analogie se prostě nabízí!
O co jim jde
Vraťme se ale do reality těchto dnů. Jak uvádí nezávislý analytik Sergej Fjodorov pro Rádio Svoboda, dokázalo Rusko ve válce trvající už bezmála čtyři roky obsadit pouhých 7,5 tisíce km, což je pro srovnání zhruba rozloha Plzeňského kraje. V této chvíli přitom při doplňování početních stavů své armády musí i daleko větší Rusko nejvíc spoléhat na další kolo nedávno vyhlášené nové mobilizace.
Čtěte také
Ukrajina je na tom v tomto ohledu ještě hůř: v tuto chvíli úřady pátrají po nejméně dvou milionech mužů, kteří se buď přímo ve své vlasti, anebo za jejími hranicemi zákonem dané branné povinnosti vyhýbají.
Jakékoli jednání na nejvyšší úrovni by proto pro obě strany bylo žádoucí. Rozdíl je ovšem v tom, oč v tuto chvíli Rusku a Ukrajině jde. Napadená země musí bezesporu usilovat o svou holou existenci, byť to třeba nebude opravdu stoprocentní suverenita a nezávislost.
To ruskému prezidentu Putinovi, který je zcela bezprostředním viníkem konfliktu a proradným agresorem, se v tuto chvíli jedná hlavně o prestiž.
Bez pocitu poraženého?
Nabízí se proto otázka, zda by jak samotná Ukrajina, tak její spojenci neměli alespoň hypoteticky zauvažovat o tom, co už dosti brzy po vypuknutí konfliktu navrhoval francouzský prezident Macron: Musíme to udělat tak, aby Putin z války nevyšel s pocitem poraženého.
Tehdy to celá Evropa rozhořčeně odmítla, ale je otázka, jak by se k takové představě měli evropští lídři v zájmu konce nelítostného vraždění postavit dnes.
Zatím se věci mají tak, že spolu donekonečna rokují vyjednavači. Naposledy jsme takové jednání mezi Rusy a Američany sledovali v sobotu v Miami a světu bylo stereotypně sděleno, že schůzka byla „konstruktivní, dynamická a užitečná“.
Ta mnohem důležitější, rusko-ukrajinská v Abú Zabí, byla ovšem ze zatím neznámých důvodů odložena na tuto středu a čtvrtek. Setkání Putin-Zelenskyj by tak situaci posunulo dál – i když nevíme kam.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
