AI revoluce za biliony dolarů. Je to bublina, nebo obor budoucnosti, do kterého má Česko naskočit?

Ta gigantická ocenění vychází především z toho, jaký kapitál dokázaly společnosti sebrat i mimo akciový trh. Open AI ocenili poslední venture investice na 852 miliard dolarů a Anthropic jen za první čtvrtletí získal po fundraisingu zhruba 380 miliard dolarů.

Proč vlastně vstupují takovéto firmy na burzu, když si dokáží sehnat soukromé investice,  vysvětluje analytik J&T William Kubik. „Důvodem je extrémní kapitálová náročnost toho odvětví. Celá výpočetní infrastruktura, trénink a inference jazykových modelů, stojí desítky miliard dolarů. Veřejný trh firmám umožní také odměňovat klíčové experty, který vyvíjí ten software, pomocí akciových opcích. A to znamená, že se nemusí exkluzivně vázat na partnerství s velkými technologickými společnostmi.“

Čtěte také

Musk míří na bilion dolarů a Tykač dál kupuje ČEZ

Analytik Kubik ale vidí i negativa vstupu na veřejný trh, a to jednak v očekávání akcionářů na rychlé zisky, které je v rozporu s dlouhým vývoje, a také v povinném reportování, které veřejně obchodované společnosti musí připravit každého čtvrt roku.

Petr Šimůnek vysvětluje, že tyto společnosti lákají akcionáře z jiného důvodu, než je rychlý zisk. „Investoři chtějí být na začátku tohoto obrovského trendu, protože žádná technologie v historii, ani internet, ani smartphony, neměla tak prudký nárůst. A mluví se o něčem jako je nová průmyslová revoluce,“ poukazuje. 

Podotýká, že tyto firmy zatím žádné zisky nemají, ale raketově rostou. A mají čím dál víc předplatilů a tím raketově rostou tržby, takzvané anual recuring revenues.

Čipy a energie

Jana Klímová upozorňuje na riziko bubliny, o kterém často mluví přímo lidé z tohoto oboru. „Dokonce zakladatel Anthropicu Dario Amodai naznačoval, že to konkurenti s utrácením přehánějí a že nevnímají dobře rizika rychlého růstu firem. Opakovaně o AI bublině mluvíl Warren Buffet a nedávno o ní mluvil v Davosu také šéf Microsoftu Satya Nadella. Často se to také srovnává se zkušeností s prasknutím bubliny internetových firem, takzvané dot.com bubliny z přelomu tisíciletí,“ srovnává.

Čtěte také

Ropný šok dává šanci uhlí. Anebo obnovitelným zdrojům?

Petr Šimůnek ale připomíná, že se podobně spekulovalo o bublině kolem Tesly a dnes by už nikdo o hrozbě bubliny se touto automobilkou nemluvil. „Navíc to bilionové ocenění se zakládá i na tom, že už nyní získali tyto společnosti kapitál ve stovkách miliard dolarů od investorů,“ dodává s tím, že tuto revoluci nepřežijí všechny AI firmy.

Rizikem pro celý segment umělé inteligence je energetická a čipová náročnost, kterou představuje vybudování a provoz infrastruktury pro AI. William Kubik z J&T upozorňuje především na dodávky energií, které jsou podle něj tím klíčovým pro rozvoj AI:

„Globální spotřeba elektřiny datovými centry aktuálně zhruba tvoří dvě až tři procenta globální produkce a dramaticky stoupá. Například report investiční banky J.P. Morgan zmiňuje do konce dekády růst k pěti procentům, což je masívní nárůst. Report Goldman Sachs říká, že do roku 2030 spotřeba vyroste až na 1200 TWh. To je zhruba dvacetinásobek celkové roční spotřeby celého Česka a některé extrémní modely dokonce počítají, s nárůstem až na 1800 TWh. To by bylo až třicetinásobek spotřeby celé České republiky.“

AI Made in Czech

Také Česko usiluje, aby se zapojilo do AI byznysu. Konkrétně tím, že by vláda získala AI gigafactory. Ta by měla stát u Zbraslavi a minulý kabinet uspěl s tímto projektem v programu Evropské unie, který chce podpořit vznik pěto evropských AI gigatováren.

Čtěte také

AI chatboti si vymýšlí až v polovině případů. Koubský: Lidé jim věří, to je skutečně velký problém

Mělo by jít o celkovou investici za 90 miliard korun. Z toho 35 procent mají být dotace, půl na půl od Evropské komise a českého státu. To znamená 15 miliard Komise, 15 miliard Česko.

„Nová vláda, konkrétně ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ale říká, že se musí nejdřív spočítat návratnost a tak dále, takže zatím to není jisté. Což by byla chyba to nepodpořit, alespoň podle všech expertů, se kterými jsem na toto téma mluvila,“ říká ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Upozorňuje také, že jde o společný projekt s Polskem, které by do toho také mohlo dát peníze. Jisté podle analytičky je, že pokud Česko z projektu vypadne, tak ho v tomto směru Polsko převálcuje.

Poslechněte si celý pořad Nic osobního, prostě byznys. Audio je nahoře.