Jefim Fištejn: Skutečnost a její obraz
Existuje mnoho příkladů toho, kdy skutečnost a její mediální obraz nejsou totožné, nebo se dokonce radikálně liší. Určitě nejsem sám, kdo podlehl představě, že se vztah evropských politiků k Izraeli v posledních měsících nenapravitelně zhoršil.
Tuto představu způsobila záplava negativních zpráv o činech izraelské vlády a o záporné reakci na ně ze strany většiny evropských zemí.
Čtěte také
Organizace European Leadership Network, ve zkratce ELNET, se zabývá právě zjištěním toho, jak vnímá politická třída Evropy jednání jednotlivých zemí. 19. ledna ELNET zveřejnila výsledky průzkumu na téma „Jak se mění priority evropských politiků v důsledku současných geopolitických změn“.
V období od roku 2022 do roku 2025 bylo dotázáno přes tisíc poslanců evropských parlamentů ve čtyřech vlnách dotazování. Hádejte, můžete třikrát, jaký trend podle zjištění průzkumu vykazuje jejich vztah k Izraeli? Cituji ze zprávy ELNET: „I přes časté politické krize, 70 procent dotázaných pokládá vztahy své země s Izraelem za dobré nebo velmi dobré. V roce 2025 podporovalo 68 procent dotázaných další prohloubení spolupráce.“
Budoucí politika evropských vlád
V oblasti obranné spolupráce byl dokonce pozorován významný posun k lepšímu. „Zatímco v roce 2022 jen 24 procent parlamentářů prosazovalo utužení spolupráce jejich země s Izraelem, v roce 2025 toto číslo stouplo na 57 procent,“ čteme ve zprávě.
Čtěte také
Pozitivní posun je do značné míry způsoben tím, že se změnilo vnímání zdrojů nebezpečí – nyní za druhou hlavní bezpečnostní hrozbu pokládají Evropané chování Íránu – hned po Rusku.
Obdobné tendence jsou vidět také ve vnímání antisemitizmu – celých 75 procent dotázaných pokládá narůst protižidovských nálad za nebezpečný společenský jev, zatímco ještě před rokem to bylo jenom 57 procent. Změnily se i představy o politickém původu této společenské neřesti: stále častěji je antisemitizmus spojován s kombinovanou činností islamistických a levicových sil.
Průzkum vyjevuje také rostoucí strategickou zralost evropských politiků – celých 74 procent z nich podporuje těsnější zapojení Izraele do činnosti NATO a 68 procent žádá zrušení organizace OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA a její nahrazení jiným orgánem.
Smysl očividných změn dobře vystihl generální ředitel Evropské sítě lídrů, neboli ELNET, když v úvodu ke zprávě konstatoval: „Naše dlouhodobá analýza odhaluje důležitý posun: evropští poslanci nevnímají více Izrael jenom prizmatem dějin, nýbrž stále častěji prizmatem společných zájmů v oblasti bezpečnosti a vidí v něm nenahraditelného partnera ve vlastní evropské bezpečnostní architektuře. A to se musí nutně projevit i v budoucí politice evropských vlád.“
Uznejte, takový výhled vypadá poněkud jinak než chmurný a beznadějný obraz, který nám nabízí některé sdělovací prostředky.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
