Jefim Fištejn: Křivá linka
Ve čtvrtek 19. prosince se v Rusku konala každoroční tzv. „přímá linka“ – trapná inscenace zcela spontánní komunikace diktátora Putina s občany Ruské federace, kteří se do studia dovolali. Jako vždy, pořadatelé ubohé show se nás marně snažili přesvědčit, že zcela nahodilí posluchači živelně pokládali svému obdivovanému prezidentovi předem nepřipravené otázky, a ten na ně zcela otevřeně odpovídal.
A jako pokaždé opakovaně lhal. Tvrdil třeba, že ruský vpád na Ukrajinu v roce 2022 byl přímou odpovědí na západní porušení slibu nerozšiřovat blok NATO dále na východ, údajně svatosvatě daného před 30 lety, někdy v polovině 90. let.
Čtěte také
Lež se opakuje neustále, i když nikdy nikdo se nemohl přesně rozpomenout, kdy a jak se to stalo. Ruští potentáti se většinou odvolávají na jakési přísně tajné protokoly z jednání Reagana s Gorbačovem buďto v Reykjavíku, či na Maltě, nebo na nějakém jiném utajeném místě.
V roce 1998, v rámci přípravy filmového dokumentu s názvem Přerušené jaro pro Českou televizi, jsem měl možnost dlouze mluvit s Michailem Gorbačovem. Tehdy, v době rozpuku „perestrojky a glasnosti“, jak se říkalo jelcinské liberalizaci poměrů, jsem netušil, že Putin založí tuto zlou zkazku do základů své lidojedské a rozpínavé imperiální politiky.
Čtěte také
Tak naivní nejsem
Leč nemohl jsem nepoložit Gorbačovovi tuto osudovou otázku: Je pravda, že existují nějaké tajné dodatky k protokolům vašich jednání s Reaganem nebo jiná závazná prohlášení státníků, která by obsahovala slib o nerozšíření NATO na východ?
Gorbačov se na mne podíval, jak se mi zazdálo, s určitou lítostí jako na blbečka: „Vážně si myslíte, že v jednáních na nejvyšší úrovni existují dohody, které by nebyly zaznamenány v oficiálních protokolech, nebo v jejich částech? A kdyby existovaly nějaké tajné dodatky, věříte, že by doteď nebyly zveřejněné, za podmínek společenského uvolnění, kdy se prakticky nic nedá utajit? Anebo mě snad pokládáte za naivku, který uvěří čestnému slovu a bude ve své politice vycházet z toho, že každý ústní slib bude dodržen? Tak naivní nejsem a nikdy jsem nebyl!“
Nikdy, v žádných sebetajnějších písemnostech, v žádných archivech podobný dokument objeven nebyl, a kdyby byl, Putin by takovou „bumažkou“ mával při každé příležitosti. Pohádka o porušeném slibu je jednou ze zákeřných Putinových lží.
Navzdory Goebbelsovu tvrzení, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou, tato, i přes tisíceré opakování, se pravdou nikdy nestane. Věřit jí mohou jen ti, kteří si vážně myslí, že neplodná ruská postkomunistická diktatura je reálnou alternativou k zahnívajícímu Západu. Je mi jich líto – asi tak, jako Gorbačovovi bylo líto mne, když jsem pokládal svou nejapnou otázku.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
