Karel Barták: Evropská komise nabádá k boji proti ilegální migraci i k otevření náruče kvalifikovaným migrantům
Vlády evropských zemí by měly daleko víc otevřít náruč kvalifikovaným pracovníkům ze třetích zemí. Měly by usnadňovat jejich nábor a přijímání, snáz uznávat jejich diplomy a osvědčení dovedností. Měly by jim vycházet vstříc při udělování dlouhodobých víz, povolení k pobytu a k práci.
Píše se to v pětileté migrační a azylové strategii, kterou schválila Evropská komise. Dokonce se v ní říká, že by se Evropská unie měla stát „nejpřitažlivějším místem v globální soutěži o získávání talentů“.
Čtěte také
Boj o konkurenceschopnost ekonomik na světovém kolbišti není jen o energiích a surovinách, ale také do značné míry o lidech. Komisaři mluvili o statisících volných míst v IT a digitálních technologiích, v telekomunikacích, tedy v oborech budoucnosti, ale také v sociálních službách a zdravotnictví, tentokrát kvůli stárnutí obyvatelstva.
Evropa musí tyto odborníky přilákat, říkali, a dnes je k tomu vhodná příležitost, protože na americký trh se kvůli tažení prezidenta Trumpa proti migrantům nikdo nehrne.
Povinná solidarita
Bylo by dobře, kdyby nabádání komise vyslyšela i česká vláda, ačkoli její součást Svoboda a přímá demokracie (SPD) má odjakživa problém s jakýmikoli migranty. České podniky už léta žehrají na to, že získat kvalifikované pracovníky ze třetích zemí je nesmírně zdlouhavé a administrativně náročné.
Čtěte také
Komise jim nyní argumentačně pomáhá. A komisařka Virkunnenová se chystá do Indie jednat o masovém náboru tamních IT specialistů pro evropský trh; nemělo by se to odehrát bez nás.
Další část strategie se ovšem bez Česka pravděpodobně odehraje. Týká se totiž naplňování migračního a azylového paktu, stěžejní legislativy, která v celé Evropské unii začne platit od letošního června. S výjimkou Česka, jehož vláda migrační pakt nadále rozhodně odmítá a vyřazuje se tak z celoevropské gesce migrace a azylu.
Počet ilegálních migrantů přicházejících do Evropy poklesl za poslední dva roky o 55 procent. Takzvaná Balkánská cesta, kudy šly v letech 2015-2016 masy běženců, převážně osiřela.
Čtěte také
Je to do značné míry výsledek daleko tvrdší evropské politiky, která migranty odrazuje. A také asertivního jednání se státy, odkud migranti přicházejí a které po cestě překračují. EU daleko více využívá na jedné straně ekonomického tlaku, na druhé finančních pobídek, aby přiměla tyto země migranty odrazovat – a zatýkat pašeráky lidí, kteří se na nich přiživují.
Na všech přechodech přes vnější hranice EU mají být podle komise instalovány nejmodernější monitorovací systémy. Cílem je zachytit bez výjimky všechny lidi překračující tuto hranici a nedopustit, aby se stovky, ba tisíce prostě ztratily v podrostu v schengenském prostoru.
Ti migranti, kteří neuspějí v azylovém řízení, budou bez milosti vyhošťování do zemí původu – komise intenzivně a tvrdě vyjednává o readmisních dohodách s desítkami zemí světa.
Česká vláda odmítá migrační pakt proto, že obsahuje klauzuli o povinné solidaritě. Ta předpokládá, že pokud některá země odmítne přijmout a vypořádat předepsaný počet žadatelů o azyl, kteří překročí vnější hranice, musí se na společném úsilí podílet finančně. To Česko nechce, ačkoli je zatím od této povinnosti osvobozeno kvůli vysokému počtu ukrajinských uprchlíků.
Pokud by se měla taková migrační vlna v budoucnu opakovat, což není vyloučeno, nemůže Praha ovšem ze strany ostatních členských zemí čekat jakoukoli pomoc.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
