Karel Barták: České partaje se k Unii staví vesměs kriticky nebo negativně

Čtěte také

Karel Barták: Podle Draghiho se ani po roce Evropa nikam neposunula

S výjimkou programů hnutí STAN a Pirátů, částečně Spolu, se veřejnosti vnucuje představa, že Evropská unie je něco cizího, nebezpečného, proti čemuž je třeba se bít, aby se český člověk měl lépe.   

Je to nebezpečná hra, protože právě tyto strany mají podle průzkumů po volbách největší šance ujmout se vlády v zemi.  Po výrazném zlepšení vztahu k EU v posledních letech – který je přitom z celé Unie u nás nadále nejvlažnější –, hrozí negativní rétorika dalším odklonem, a to v okamžiku, kdy se Unie tváří v tvář ruské vojenské hrozbě a pochybností o americké podpoře, potřebuje semknout a obrnit. 

Vždyť to přece schválila i naše vláda

Všechny zákony, proti kterým hnutí ANO, SPD, Stačilo!, či Motoristé brojí, nám přitom nebyly vnuceny bruselskými byrokraty, ale byly řádně schváleny vládami členských zemí včetně té české. Jejich přijetí svědčí nejen o rozdílných postojích stávající vládní garnitury a té opoziční, ale zejména o záměrném překrucování výkladu o schvalovacích procesech v EU.

Čtěte také

Karel Barták: Evropa se hádá o klimatické cíle

Dobrým příkladem je slib, na kterém se shodují ANO, SPD, Stačilo! i Motoristé, totiž že Česko nepřijme směrnici o druhé generaci emisních povolenek ETS2. Nemluvme nyní o výhodách a nevýhodách této legislativy, ale o procesu.

Pokud by ji Česko nezavedlo, bude od roku 2027 v situaci, kdy nebude dodržovat část evropské legislativy. Vystaví se tak milionovým pokutám vyměřeným Evropským soudním dvorem, a přijde o příjmy z nově zřizovaného Evropského klimatického fondu, ve kterém na Česko čeká 50 miliard korun.

Je samozřejmě správné, že se Česko pokouší najít mezi zbývajícími 26 vládami EU spojence, aby se podařilo směrnici revidovat, zmírnit její dopady, nebo odložit její platnost. Budoucí vláda by v tom měla pokračovat, protože tak Evropská unie funguje.

Čtěte také

Karel Barták: USA zatíží evropské dovozy 15procentním clem

Ale otočit se zády a prohlásit, že ta či ona legislativa, kterou jsme sami schválili, pro nás prostě platit nebude, je kontraproduktivní, drahé a vlastně směšné. Platí to nejen pro povolenky, ale třeba také pro zákaz prodeje nových spalovacích motorů po roce 2035, nebo i pro evropský migrační pakt, zásadní reformu, která má platit od poloviny příštího roku.  

Referendum o členství v EU?

Naše členství a postavení v Evropské unii se tak stalo víc než dřív tématem letošních voleb. V programech SPD či Stačilo! se dočteme, že by bylo dobře uspořádat referendum o našem členství v EU.

Hnutí ANO nic takového nechce, ale zákon o referendu by podle něj přece jen být měl, což vypadá už jako úlitba příštím případným koaličním partnerům.

Přitom je jasné, že odchod z EU by nutně vehnal Česko do ruské sféry vlivu, což přes všechen pokřik okrajových politiků přece jen většinově nechceme. Podle průzkumů by v takovém referendu bylo 60 procent Čechů pro setrvání v Unii.   

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Ve volebních programech se – až na výjimky – naopak nedočteme, jak se bude Česko podílet na posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, jaká opatření bude navrhovat pro odstranění překážek obchodu na vnitřním trhu EU, jak přispěje k dostupnosti kapitálu pro start-upy nebo malé podniky, jak se postaví k příštímu sedmiletému rozpočtu EU.

Také to, co udělá pro propojení evropských zbrojovek a zefektivnění veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. To jsou přitom témata, která budou Evropou hýbat v příštích měsících. Voliči by měli vědět, jak se právě k nim která partaj postaví.

Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu