Karel Barták: EU schválila dohodu se sdružením Mercosur a ukázala tak svou emancipaci a sílu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletí v sobotu 17. ledna dokument slavnostně podepsat do Paraguaye.

Čtěte také

Karel Barták: Schvalování dohody s Mercosurem prověří evropskou vůli ke společné záchraně

Uzavřením dohody, kterou ještě musí schválit Evropský parlament a parlamenty partnerských latinskoamerických zemí, vznikne víceméně volný trh o 700 milionech spotřebitelích. Pro evropské exportéry to bude znamenat nárůst vývozu o 39 procent, tedy o 44 miliard eur ročně, odhaduje Evropská komise.

Raduje se zejména byznys – do Latinské Ameriky by měly daleko snáze pronikat evropské automobilky, stroje a zařízení, chemické výrobky, ale také luxusní výrobky a špičkové potraviny. Na první pohled je to jednoznačně tzv. win-win, oboustranně výhodné uspořádání, a je jen s podivem, že jednání trvalo tak dlouho.

Jeden steak z Mercosuru ročně

Jeho hlavní překážkou se na evropské straně stali zemědělci. Obávají se laciných dovozů dobrého argentinského hovězího, ale také drůbeže, cukru a dalších komodit, které by je mohlo připravit o část evropského odbytu. Protesty farmářů byly velmi emotivní a hlasité, a to i poté, co jim Evropská komise vyšla skutečně všestranně a velkoryse vstříc.

Čtěte také

Dohoda se zeměmi Mercosur pro zemědělce tragická není, obavy jsou zbytečné. Výhodná je i pro Česko, míní europoslankyně Vrecionová

Její ústupky uspokojily nakonec i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kterému však vzhledem k domácím náladám nakonec přece jen nezbylo nic jiného, než se proti dohodě postavit.    

Režim obchodu je dnes ošetřen tak bedlivě, že například dovozy latinskoamerického hovězího za zvýhodněný tarif do Evropy nesmějí pokrýt více než 1,5 procenta trhu unie. Pokud by měly v té či oné zemi růst rychleji, spustí se regulační mechanismy.

Takže – budou-li si Evropané pochutnávat dál na krvavých steacích tak často jako dosud, vyjde na každého dospělého při těchto kvótách zhruba jeden steak ze zemí Mercosuru ročně.

Čtěte také

Ivan Štern: Evropský husarský kousek – smlouva s Mercosurem

Ani to však farmáře nepřesvědčilo. Vycítili příležitost a vydobyli si dalekosáhlé výhody v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU na léta 2028-34. Komise se už nebude moct holedbat, že připravila první rozpočet, který pořádně ukrojí ze zemědělských dotací ve prospěch konkurenceschopnosti, bezpečnosti, vědy a výzkumu. Musela desítky miliard eur obětovat na oltář volného obchodu.

A udělala dobře. Význam dohody s Mercosurem dalece přesahuje samotný bilaterální obchodní rozměr. Je momentálně pádnou evropskou politickou odpovědí na obchodní šikanu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropě vnutil nevýhodné a nevyvážené celní tarify. Je odpovědí na počínání Číny, která země třetího světa tlačí do dlouhodobých škrtících obchodních chomoutů výměnou za krátkodobé výhody.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Je ukázkou evropské oddanosti volnému obchodování, multilateralismu a férovému jednání v době, kdy jsou tyto pojmy, a hodnoty s nimi spojené, globálně ostouzeny a odmítány. Unie má podobné dohody s řadou zemí světa a vyjednává, i naším jménem, s dalšími, například s obrovskou Indií nebo Indonésií. Páteční zelená Mercosuru proto zafunguje jako vzpruha.

Zajímavý je také latinskoamerický rozměr v době, kdy Spojené státy v rozporu se všemi pravidly mezinárodního práva vojensky přepadly Venezuelu. Evropě to sice trvalo 25 let, Donaldu Trumpovi stačily dva dny. Brzy by se mohlo ukázat, která ze zvolených cest byla lepší pro dlouhodobé vztahy a stabilitu – zda ta dlouhá nebo ta krátká.

Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu