Veronika Lefrancois: Padesát let deníku La Repubblica ve stínu nejistoty
Italský deník La Repubblica si v půlce ledna připomněl 50 let od svého založení. Jeho první výtisk vyšel v lednu 1976 v římské tiskárně pod vedením zakladatele Eugenia Scalfariho. Od té doby se z La Repubblica stal jeden z nejvlivnějších hlasů italské progresivní žurnalistiky.
Oslavy výročí však probíhají v tak trochu rozpačité atmosféře. Právě v těchto dnech totiž vrcholí jednání o možném prodeji mediální skupiny Gedi, ke které La Repubblica patří. Jde o jedno z předních italských vydavatelství, jehož součástí je i další historický deník – La Stampa.
Čtěte také
Až dosud byla skupina v rukou rodiny Agnelli, zakladatelů automobilky Fiat. Gedi je součástí holdingu Exor, v jehož čele stojí John Elkann, dědic této slavné průmyslové dynastie. Právě on teď jedná o prodeji Gedi řecké mediální skupině Antenna, kterou ovládá lodní magnát Theodoris Kyriakou.
Případný prodej by znamenal, že zahraniční investor získá kontrolu nad dvěma z nejvýznamnějších italských tištěných médií. Někteří politici vyjádřili obavy z této transakce, ale znepokojené jsou i samotné redakce obou deníků. Upozorňují na riziko oslabení editoriální nezávislosti a na nejistotu kolem dalšího směřování obou titulů.
Politický rozměr
Vláda Giorgie Meloniové se k plánovanému prodeji zatím staví zdrženlivě a naznačuje, že o osudu novin má rozhodnout trh – tedy finanční síla investorů spíše než otázky mediální plurality a veřejného zájmu.
Čtěte také
La Repubblika se od svého vzniku dlouhodobě profilovala jako levicově-liberální a proevropský deník. V dobách vlády Silvia Berlusconiho sehrála klíčovou roli opozičního média a podobnou pozici zaujímá i dnes vůči kabinetu premiérky Meloniové.
Naproti tomu historie deníku La Stampa sahá až do roku 1867. Tyto noviny představují ideologicky neutrálnější hlas, zakořeněný v italské demokratické tradici. Oba deníky dnes patří k nejvýraznějším kritickým médiím vůči současné ultrapravicové vládě.
Právě tento kontext dává plánované transakci výrazný politický rozměr. Italská média jsou v posledních letech pod rostoucím tlakem: veřejnoprávní RAI čelí obviněním z politického ovlivňování obsahu vysílání, investigativní novináři mluví o zastrašování a pluralita názorů je v zemi postupně omezována.
Čtěte také
Prodej La Repubblica a La Stampa by tak mohl oslabit dva významné hlasy, které dlouhodobě zastávají jasně prozápadní, atlantickou a proevropskou orientaci. Oba deníky také systematicky informují o ruské invazi na Ukrajinu a patří k médiím, která se otevřeně staví proti ruské agresi.
Proto není překvapením, že krátce po oznámení plánovaného prodeje ruské velvyslanectví v Itálii veřejně vyjádřilo svou spokojenost a přitom deníky La Repubblica a La Stampa označilo za „megafony protiruské propagandy“.
Obavy části redakcí a politické scény posiluje i mezinárodní profil magnáta Theodorise Kyriakoua. Jde o investora, který působí především v oblasti televize a digitálních médií, nikoliv v tištěné žurnalistice. Zároveň je známo, že se pohybuje v blízkosti podnikatelských kruhů spojených s Donaldem Trumpem. V kombinaci s oslabením médií a rostoucím politickým tlakem v Itálii tato skutečnost přispívá k atmosféře nejistoty.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
