Vladimír Votýpka: Paradoxy české šlechty. Odkud přišli a jak se vyrovnali s komunismem i restitucí?

2. září 2025

Po staletí žili v českých zemích a pečovali o svůj majetek, dokud je nezastihl vznik Československa, druhá světová válka a nakonec komunistický převrat. Jak se vyrovnávali se ztrátou rodinného dědictví? Vladimír Votýpka ve své knize Paradoxy české šlechty mapuje příběhy velkých zdejších rodů i osudy jejich potomků, na které plně dopadly proměny světa ve 20. století.

Vladimír Votýpka: Paradoxy české šlechty
Čte: Aleš Procházka
Připravila: Jaroslava Jiskrová
Dramaturgie: Jiří Vondráček
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno v roce 2006.

V Radioknize ožívají neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce nad Cidlinou i jejich příbuzných z moravské hraběcí větve Kinských ze Sloupu.

Vladimír Votýpka neopomenul ani rody Belcrediů, Dlauhoweských z Dlouhé Vsi, Coudenhovů-Calergi, Podstatských-Lichtensteinů, vinořských i jindřichohradeckých Czerninů či drahenických Lobkowiczů.

Přibližuje také příběh rychnovských Kolowratů a původně ruského rodu Razumovských, usedlého do roku 1946 v Českém Slezsku.

Kromě historie jednotlivých rodů popisuje perzekuci šlechty v dobách komunistického režimu. A také se věnuje houževnaté snaze aristokratů o postupnou obnovu restituovaných a často velmi zdevastovaných zámků a sídel.

Zároveň zaznamenal, jak se v polistopadové éře vyrovnávali potomci těchto rodin s problémy spojenými se správou navráceného majetku.

autor: Jaroslava Jiskrová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.