Volíš Klause, nebo Thunbergovou? Společnost a klimatická změna očima dokumentaristů
Série pěti dokumentů navazuje na výsledky sociologické studie Rozděleni klimatem? Z té vyplynulo, že se česká společnost shoduje na tom, že klimatické změny jsou problém. 86 procent Čechů věří, že změna klimatu ovlivní svět, ale jen 39 procent čeká, že ji přímo pocítí sami. Na hlavní proudy a postoje společnosti k otázkám klimatických změn se zaměří pět dokumentů, které v premiéře uslyšíte na Plusu vždy v neděli ve 14:30.
Všechny epizody
První část cyklu, dokumentární esej historika Martina Babičky, připomíná vývoj a proměny společenského postoje k otázkám životního prostředí od 60. let 20. století. Doplňuje ji komentář environmentalistky Nadi Johanisové.
Čtěte také
Druhý díl sleduje postoje zástupců zajištěné třídy, která je v hodnocení dopadů i samotné existence klimatické změny nejkritičtější. Vít Pohanka sleduje význam názorů Václava Klause a jejich promítnutí do současného stavu společenského postoje. Vedle Václava Klause dostává v Pohankově dokumentu slovo i Pavel Kindlmann, přední český přírodovědec a matematik a uznávaný odborník v měřítku mezinárodním.
Nejvstřícnější v akceptování informací o změnách klimatu i v otevřenosti vůči nabídkám řešení je kosmopolitní třída.
Nejvstřícnější v akceptování informací o změnách klimatu i v otevřenosti vůči mnoha diskutovaným variantám a nabídkám řešení je takzvaná kosmopolitní třída. Té je věnován dokument Lenky Nechvátalové o včelaři Jaroslavu Bajkovi. Autorským pojetím dokumentu boří Nechvátalová stereotyp líčení fanatických ekoaktivistů a nenásilně propojuje snahu o hledání šetrných řešení s patriotickým vztahem k tradicím a české krajině.
Čtěte také
Čtvrtá část cyklu cílí na tradiční pracující třídu, lidi aktivní v zemědělské výrobě. Reportér Lubomír Smatana sleduje příběhy výrazných osobností, které bychom s trochou nadhledu mohli nazvat pokrokovými sedláky. Smatanův dokument ukazuje reálné problémy související se životním prostředím a jeho proměnami, obejde se bez ideového a globálního klimatického slovníku.
Závěr série se pokouší vnést do tuzemské debaty o klimatu zkušenost z kulturně blízkého prostředí, kde ovšem měnící se prostředí zásadně a hmatatelně ovlivňuje obyvatele, a to nepřehlédnutelným a neopomenutelným způsobem. Tímto referenčním prostředím se stává kolonie bariérových ostrovů Outer Banks na pobřeží Severní Karoliny v USA. Reportér Jan Kaliba se snaží v konzervativní oblasti vystihnout střet vnitřního popírání změny klimatu a reálného prožívání jejích následků.
Jednotlivé díly uslyšíte v premiéře na Plusu vždy v neděli ve 14:30.
Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
