Volíš Klause, nebo Thunbergovou? Společnost a klimatická změna očima dokumentaristů
Ztracená kolonie? Výprava do první linie klimatické krize
Sílící hurikány, stoupající hladina moří, častější záplavy i za slunečného počasí. Americké město Nags Head patří k těm, co se nacházejí v první linii, pokud jde o klimatickou krizi. Její dopady řeší turistické letovisko na bariérovém souostroví Outer Banks na východním pobřeží USA denně. Investuje miliony dolarů do systému čerpadel či do pravidelné obnovy obří duny, která město chrání před oceánem. Zároveň tam tyto problémy lidi spíš spojují. Dokumentem provází Jan Kaliba.
Inženýr města Nags Head David Ryan ukazuje na širý oceán a vysvětluje mi, jak těžká technika provádí bezprecedentní opatření, takzvaný beach nourishment. Stroje vjedou přímo do Atlantiku a hrnou písek z vody na břeh. Právě tady před deseti lety takto obnovovali pláž vůbec poprvé a od té doby to udělala i další města tohoto stovky kilometrů dlouhého souostroví. Tady v Nags Head museli akci předloni zopakovat.
Čtěte také
„Pláže uměle obnovujeme ze tří důležitých důvodů. Jednak tím udržujeme pláž dost širokou, aby si ji lidé mohli užít. Je to ekonomický motor našeho města, bez ní bychom neměli žádné návštěvníky. Pláž a duna, kterou jsme na jejím konci vybudovali, chrání všechno, co je za nimi. Ulice, vodovody, elektrická vedení. A taky jsou tím chráněny domy, co stojí hned za dunou nejblíž k oceánu,“ vysvětluje starosta Nags Head Ben Cahoon.
Dlouhodobou přípravu na stále sílící dopady klimatické krize má na radnici na starosti hlavní městská plánovačka Holly Whiteová: „Pláž a dunu považujeme za důležité součásti naší infrastruktury, jako jsou jinde třeba silnice.“
Chránit se před oceánem je nutné
S městským inženýrem Ryanem si povídáme na dřevěném chodníku přes dunu, kterou si místní úzkostlivě střeží a nesmí se na ni šlapat. Z domů blízko oceánu už jich mnoho padlo za oběť postupujícímu moři. Ty, které tvoří první linii teď, musejí i kvůli každoročním hurikánům a záplavám splňovat přísná pravidla. Přízemní podlaží jde například využívat jen jako otevřenou garáž, proto všechny domy vypadají jako na kuřích nožkách.
Čtěte také
Jde o nejohroženější a zároveň nejlukrativnější stavby určené převážně k pronájmu turistům, říká starosta Cahoon.
„Ten jeden úzký pás domů tvoří polovinu daňových příjmů města. Platí až devětkrát víc než ostatní. Sám bych si tam dům nekoupil, hlavně kvůli náročné údržbě. Sleduju vědecké modely dalšího stoupání moří a je to znepokojující. Co se týče projektů obnovy pláží, budeme schopní se takhle chránit určitě ještě dvacet, dvacet pět let. Co bude potom, netuším. Nevím, jak to bude drahé a jak přesně bude voda stoupat.“
Dosavadní dva cykly obnovy pláží stály město Nags Head v přepočtu přes jeden a půl miliardy korun.
Jak poznamenává inženýr Ryan, ve městě prý každý chápe, že chránit se před oceánem je nutné. A získávat na to státní nebo federální peníze složité. Zdaleka ne každého tu ale téma změny klimatu trápí, lidé řeší hlavně konkrétní, jednotlivé problémy.
„V posledních deseti letech se ale zlepšilo povědomí o tom, jak to souvisí se změnou klimatu a stoupáním hladiny moří. Týká se to nejen nás tady v přední linii. I víc ve vnitrozemí mají teď záplavy během slunečních dní nebo jim ubývá lesů a zemědělské půdy, které ničí sůl ze stoupajícího moře. A myslím, že můžeme být hrdí na naše adaptační programy na lokální i státní úrovni. Ani to velké neštěstí, co se dělo ve federální politice, nás nezastavilo,“ naráží vrchní plánovačka z Nags Head Holly Whiteová na předchozí administrativu Donalda Trumpa. Ta kromě popírání klimatické krize podporovala vznik ropných vrtů na zdejším pobřeží.
Čtěte také
V Kongresu ve Washingtonu proti tomu byl vypovídat i místní starosta, republikán Ben Cahoon.
„Já myslím, že moje strana je z velké části trochu ztracená, hlavně co se týče změny klimatu. Nechápu, proč dál chráníme fosilní průmysl a nedáme volný průchod transformaci, která stejně přijde. V Kongresu jsem jim řekl, že pobřežní města, jako je to naše, představují všechno, o čem republikáni tvrdí, že to milují. Jsou tu malí nezávislí podnikatelé, kteří toho moc nežádají. Jen svobodu pracovat jako rybáři, restauratéři, hoteliéři. Proč tohle zničit ropnými vrty?“
Ty se podařilo odvrátit a v plánu je teď mořský park větrné energetiky. Cahoon je prý rád, že Spojené státy s novým prezidentem Joem Bidenem berou klimatickou krizi vážně. A koho coby republikán volil v loňských volbách, to si chce nechat pro sebe.
Hřbitov Atlantiku
Soustroví Outer Banks je Američany zvlášť teď v pandemii velmi vyhledávaným místem, jehož příběh je dramatický odjakživa. Přezdívá se mu hřbitov Atlantiku, protože zdejší pobřeží skrývá tisíce vraků lodí od raně novověkých po válečné ponorky. Bratři Wrightovi tu předvedli historicky první řízený let s motorovým strojem těžším než vzduch. Dodnes tu žijí stáda divokých koní.
A taky tu začalo pro původní obyvatele tragické soužití s Evropany, pro Evropany osidlování Ameriky. Skupině, kterou tu v roce 1587 zanechal a po svém návratu už nikdy nenašel John White, se přezdívá Ztracená kolonie. Její osud je dodnes záhadou.
Jak místní prožívají každoroční hurikány, stoupání moří i nejistý osud svého domova a jestli ho i v tomto smyslu považují za „ztracenou kolonii“, to si poslechněte ve stejnojmenném dokumentu Jana Kaliby.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
