Volíš Klause, nebo Thunbergovou? Společnost a klimatická změna očima dokumentaristů
Jak farmáři nevysychají. Udrží vodu i farmu
Voda mizí z krajiny zbytečně rychle, a i když prší, vody je málo. Přitom odborníci už dávno vědí, jak odtékání vody zabránit. Mezi farmáři jsou už léta starostliví hospodáři, pro které je udržitelné hospodaření s vodou samozřejmost a zásahy do krajiny dělají jen takové, aby vodu na svých pozemcích udrželi. Státní úřady k tomu nepotřebují, protože všechny úpravy dělají na vlastní náklady a bez dotací. Zároveň jsou jako farmáři i úspěšní podnikatelé.
Na rozhraní úrodné Hané a podhůří Jeseníků stojí na kopečku trosky hradu Brníčko. Ze skloněných svahů své farmy se přes celou vesnici dívá na siluetu zříceniny bosý chlapík v klobouku.
Čtěte také
Třiapadesátiletý Michal Hrdlička si pod hradem koupil dvacet hektarů, když se před desítkou let vrátil z Nového Zélandu a Austrálie. Tam pracoval na farmách, naučil se žít v odlišném přírodním prostředí a také dobře rozumět ovcím. Proto jich také pár set chová.
Od běžných zemědělců ho ale odlišuje silný důraz na rozmanitost a někdy až tvrdošíjný přístup k ochraně životního prostředí. Některým jeho krokům místní lidé nerozumějí, ale umí argumentovat a vysvětlovat. Týká se především opatření, která zabraňují vysychání a odtékání vody.
„Vždycky mě štve, když vidím, jak mi tady během prudkého deště odteče voda do potoka, do Moravy a pak do Černého moře. A my tady z toho nic nemáme,“ směje se otec tří dětí, který odkoukal třeba ve Velké Británii systém jejich styl takzvané swales. Jsou to jednoduše řečeno rýhy po vrstevnici, které zastavují vodu.
Jeho soustava žabích tůní, stromořadí dubů, jeho snaha dělit pole řadami vysázených ořechů a podobná činnost je vidět na každém kroku. Proto také získal od Asociace soukromých zemědělců zlatou medaili v programu Pestrá krajina.
„Hlavně je třeba změnit myšlení lidí,“ říká opřený o strom s pohledem na mokřad, kvůli kterému pustil k vodě půl hektaru pozemku.
Tráva, stromy, kamení
O sto kilometrů směrem na západ v podhůří Orlických roh leží také malá farma v obci Dobré u Rychnova nad Kněžnou. Nad vesnicí hospodaří Jiří Netík.
Pozemky zatravnil, vytvořil systém asi patnácti rybníčků a klidně uprostřed pole nechá hromadu kamení, aby zarostla trávou a časem i stromy. „Aby se měly krávy kam schovat.“
Čtěte také
I on získal v soutěži Pestrá krajina bronzovou medaily za to, že se svou rodinou provádí nad rámec svých povinností taková opatření, která jsou mimořádným přínosem pro venkovskou krajinu.
Jiří Netík zdědil hospodářství po předcích a chce ho předat v tom nejlepším stavu. Vypadá to, že má i komu.
Poslechněte si celý dokument Ľubomíra Smatany. (repríza)
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
