Nikita Sergejevič Chruščov: historky o kocourovi

17. říjen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nikita Sergejevič Chruščov

Před 50 lety byl palácovým převratem z nejvyšších funkcí odstraněn sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov.

Narodil se v roce 1894, pocházel z rolnické rodiny a době občanské války působil jako politický komisař. V první polovině 20. let se stal profesionálním aparátčíkem a do ústředního výboru komunistické strany byl poprvé zvolen v roce 1934.

Ve druhé polovině 30. let byl jmenován prvním tajemníkem komunistické strany na Ukrajině. Šlo o nejkrvavější období stalinské vlády nazývané Velký teror a Nikita Sergejevič se tehdy klíčovou měrou podílel na tehdejších represích.

V roce 1939 se stal členem komunistického politbyra – nejmocnějšího orgánu v zemi. Od té doby také patřil k nejužšímu okruhu Stalinových spolupracovníků a po jeho smrti se aktivně účastnil boje o moc.

Čtěte také

Podařilo se mu eliminovat obávaného šéfa bezpečnostních složek Lavrentije Beriju, který byl popraven na konci roku 1953. Chruščov v mocenském boji zvítězil a postupně se mu podařilo odstavit téměř celou stalinskou gardu (Molotov, Kaganovič, Malenkov, Vorošilov).

V roce 1956 pronesl na 20. sjezdu sovětské komunistické strany svůj slavný tajný projev O kultu osobnosti a jeho důsledcích. Projev nebyl určen pro veřejnost (u nás byl oficiálně vydán až v roce 1990) a velmi decentně a selektivně se vypořádával se Stalinovými zločiny.

Nikita Sergejevič Chruščov se svou ženou v roce 1916

Velmi opatrná a nedůsledná destalinizace – nejlepší na ní bylo propouštění vězňů z gulagu, s jejich rehabilitacemi už to bylo horší – fakticky končí Chruščovovým pádem v říjnu 1964. On sám dožil jako dobře zajištěný nomenklaturní penzista s moskevským bytem a venkovskou dačou a zemřel v roce 1971.

Hlavní příčinou jeho pádu byla naprostá nepředvídatelnost jeho jednání, a to i vzhledem k nomenklatuře, která má ovšem ráda své jisté. Také díky tomu byl nahrazen právě Leonidem Iljičem Brežněvem, mužem nomenklatury, který jakékoliv vnitropolitické změny po dobu své 18leté vlády zmrazil.

Chruščovova vláda přitom byla vzdor proklamacím o mírové koexistenci socialismu a kapitalismu velmi konfrontační – potlačení maďarského povstání v roce 1956, stavba berlínské zdi, karibská krize...

Čtěte také

A příkladem Chruščovovy nepředvídatelnosti může být např. jeho kulturní politika, což lze ilustrovat dvěma následujícími příklady: za jeho vlády došlo k nechutné štvanici na ruského básníka Borise Pasternaka.

Ten napsal román Doktor Živago, který vyšel v zahraničí a Pasternak za něj – a za své celoživotní dílo – obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Pod obrovským komunistickým nátlakem ji musel odmítnout a krátce na to vyčerpán útoky zemřel.

Josef Stalin a Nikita Chruščov v roce 1936

Vedle toho ovšem Chruščov osobně povolil vydání lágrové novely Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Děnisoviče...

V pořadu Archiv Plus uslyšíte ukázky z Chruščovových projevů, oslavy jeho narozenin, z pařížské tiskové konference (zde zazní ony titulkem avizované historky o kocourovi) i z manifestace, které se v Praze zúčastnil těsně před svým pádem.

Pořad Nikita Sergejevič Chruščov: historky o kocourovi si poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio