Nikaragua se proměňuje ve druhou Venezuelu. Ortega se za každou cenu chce udržet u moci

Americký list Washington Post s odkazem na lidskoprávní skupiny uvádí, že policie a polovojenské jednotky zaútočily na tamější čtvrť Monimbó, zabily nejméně tři lidi a dalších čtyřicet zadržely.

Ředitelka organizace Amnesty International pro obě Ameriky Erika Guevarová-Rosasová upozorňuje, že útoky na civilisty v posledních dnech sílí a jsou rozsáhlejší a koordinovanější. Podle ní byli do měst jako Masaya, která se stala symbolem odporu proti Ortegovu režimu, nasazeni „agresivní jedinci se smrtícími zbraněmi“.

Středoškolský učitel z Monimbó Álvaro Gómez označil policejní zásah ve městě za „masakr“ a zdůraznil, že bezpečnostní složky zabily několik mladých lidí.

Čtěte takéProtesty v Nikaragui přivedly zemi na pokraj katastrofy. Obětí je více než stovka

Od poloviny dubna zemřelo v Nikaragui při demonstracích okolo 300 lidí, většinou civilistů. Protesty vyvolal návrh nepopulární důchodové reformy. Ty postupně sílily, až demonstranti začali ve městech po celé zemi stavět barikády.

Bezpečnostní složky proti nim brutálně zasáhly. Na velkém protivládním shromáždění 30. května v metropoli Managua zastřelily okolo deseti lidí. A minulý týden rozprášily v metropoli vysokoškolské studenty a vyhnaly je i z univerzitního kampusu. Asi 200 se jich pak schovalo v katolickém kostele.

Na minulý týden připadlo 39. výročí vítězství sandinistů, levicového revolučního hnutí, jenž v Nikaragui svrhlo brutální diktaturu Anastasia Somozy. Bývalý marxistický partyzán Ortega se dnes stále víc tomuto tyranovi podobá|foto: Alfredo Zuniga,ČTK/AP,©

Povstání satanských teroristů

Na minulý týden připadlo 39. výročí vítězství sandinistů, levicového revolučního hnutí, jenž v Nikaragui svrhlo brutální diktaturu Anastasia Somozy, kterou podporovaly Spojené státy. Dvaasedmdesátiletý bývalý marxistický partyzán Ortega se dnes stále víc tomuto tyranovi podobá, soudí Washington Post. Město Masaya bylo kdysi líhní sandinistů a dnes je baštou opozice.

Když se Ortega vrátil v roce 2007 k moci, nerespektoval ústavu a o čtyři roky později se nechal znovu zvolit, vysvětluje novinář a specialista na Nikaraguu Tim Rogers. Prezident postavil opozici mimo zákon, ústavu přepsal a proměnil zemi ve své osobní panství, jemuž vládne z betonové pevnosti, odkud skoro nikdy nevychází, popisuje americkému listu novinář.

Čtěte takéNikaragujské město vyhlásilo nezávislost na vládě. Hrozící masakr pomohli odvrátit zástupci církve

Daniel Ortega se u moci udržel díky podpoře duchovních a podnikatelů, kterou si pečlivě pěstuje. Až donedávna mohl počítat i se štědrou pomocí Venezuely, ale ta ji později kvůli krizi v zemi přerušila. Fiskální problémy Nikaraguy ještě víc prohloubila korupce.

Tato středoamerická země se teď chová stejně jako Venezuela – pomocí síly potlačuje nepolevující protesty obyvatel. Demonstranti požadují spravedlnost pro ty, kdo byli zabiti, návrat k demokracii a demisi vládnoucí rodiny. Ortega tvrdí, že si přeje „mírumilovné ústavní řešení“, ale podle místních novinářů mu jde jen o to, aby zůstal u moci.

Prezident zatím nijak nenaznačil, že by se chystal odstoupit. Místo toho nazývá opozici „pravicovými delikventy“, třebaže k ní patří i mnoho sandinistů. Jeho manželka, viceprezidentka Rosario Murillová, označila manželovy odpůrce za „strůjce převratu, nepočetné, ale zákeřné, zlé, ďábelské, satanské a teroristy“, cituje ji Washington Post.

Po venezuelském vzoru

Podle kritiků uplatňuje prezidentský pár stejnou taktiku jako prezident Maduro a jeho předchůdce v Caracasu. „Stejně jako Hugo Chávez se Ortega snaží zůstat u moci donekonečna, jen chtěl v poslední době omezit pravomoci své manželky,“ upozorňuje bývalý americký diplomat v Latinské Americe Otto Reich.

Čtěte takéAmnesty: Nikaragujský prezident využívá k potlačování protestů ‚prorežimní mládež a motorkáře‘

„Aby Ortega dosáhl svých cílů, postupoval podle Chávezova návodu – zmanipuloval volební zákony, ovládl policii, Nejvyšší soud i zákonodárný sbor, omezil svobodu projevu, potlačil nezávislá média a pronásleduje opozici a další kritiky,“ dodává exdiplomat.

Nikaragujská vláda je za to kritizována i ze zahraničí. Policejní zásahy proti demonstrantům minulý týden odsoudila Organizace amerických států a vyzvala Ortegu, aby zahájil dialog a vyhlásil volby. Kritika přišla i z Bílého domu a OSN, ale není pravděpodobné, že by na Ortegu zapůsobila. Jeho režim podle amerického listu riskuje opakování bludného kruhu krveprolití, které už mnoho obyvatel považovalo za věc minulosti.

„Nebyli jsme na masakry připravení,“ přiznala 22letá Valeska Valleová, která patří k vůdcům studentských protestů. „Vůbec nás nenapadlo, že by nás vláda mohla zabíjet. Nikdy jsme si nemysleli, že být student bude v Nikaragui zločin,“ cituje ženu Washington Post.