Než EU přijme Ukrajinu, musí změnit rozhodovací mechanismy. Jinak hrozí jejich vychýlení, soudí analytik Stulík
Do Prahy dorazili lídři parlamentů unijních států. Jejich dvoudenní konferenci pořádá Česká republika a pozvala na ni i zástupce kandidátských zemí do EU. Chce s nimi jednat o tom, jak zjednodušit nebo urychlit jednotlivá přístupová jednání. Kandidátský status dostala jako poslední v loňském roce Ukrajina a Moldavsko.
Evropská unie dala Ukrajině loni sedm podmínek, které musí splnit, aby přístupová jednání mohla začít. „Všechno nasvědčuje tomu, že Ukrajina má maximální úsilí, aby podmínky byly splněny,“ říká David Stulík, analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty, který působil 12 let jako diplomat v Kyjevě při delegaci EU.
Čtěte také
„Podle nezávislých odhadů jsou nyní splněny zhruba na polovinu, ale do konce roku zbývá ještě dost času. Když budou potom vykonány, tak by EU teoreticky měla dát Ukrajině zelenou a ta jednání by mohla začít ještě letos.“
Mezi podmínkami jsou například reformy týkající se soudnictví, ústavního soudu, změny legislativy, boje proti korupci a oligarchii. A právě tyto oblasti jsou pro Ukrajinu nejtěžší. „Tam jsou zakotveny velké zájmy těch starých oligarchických struktur.“
Ukrajinci platí tu nejvyšší cenu
Všechny změny se dějí nejen pod tlakem Západu, ale také ukrajinských občanů, kteří chtějí být součástí evropské civilizace. „Říkají, že za to platí tu nejvyšší cenu – lidské životy – a že jedinou odpovědí Rusku je vstup země do EU, potažmo do NATO,“ míní Stulík. Ukrajinské politické vedení tak prý nemá jinou možnost než dané reformy opravdu prosazovat.
Čtěte také
Stulík ale také zdůrazňuje, že kdyby EU Ukrajinu přijala, tak by byla země jedním z největších států Unie a to by výrazně vychýlilo rozhodovací mechanismy. „Je tedy nejprve nutné je změnit. Hlavním bodem je požadavek některých velkých členských států na zrušení práva veta například při rozhodování v zahraniční politice, což je bohužel pro řadu menších zemí nepřijatelné, protože nechtějí přijít o možnost mít vliv na zahraniční politiku EU.“
„Dá se tedy čekat opravdu dlouhá debata o potřebě nutnosti reforem samotné EU. A to je pro Ukrajince tím nejméně žádaným scénářem.“
Jakou roli v přístupových jednáních může hrát situace ohledně dovozu ukrajinského obilí? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková.
Související
-
Ukrajina po roce války. Přinese jí skutečnou revoluci paradoxně až ozbrojený konflikt?
Může být válka šokem, který už tuhle těžce zkoušenou zemi, a hlavně život jejích obyvatel opravdu změní k lepšímu?
-
Ondřej Soukup: Proč chce Ukrajina americké stíhačky
Nedávno se z USA vrátili na Ukrajinu stíhací piloti. Podle slov velitele ukrajinského letectva tam byli otestovat, jak rychle se Ukrajinci dokážou přeškolit.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.