Investujme víc do protivzdušné obrany, ostrá slova dopad nemívají, vyzývá politický geograf Kofroň

Podle Kofroně nešlo o jeden z běžných incidentů kvůli množství dronů a tomu, jak hluboko na polské území pronikly. Pokud by šlo o jeden stroj, dalo by se očekávat, že jde o zbloudilý dron, o který by se nejspíše nikdo nezajímal.

„Tady se ale bavíme o něčem, co trvalo několik hodin. Strojů proniklo možná půl tucet, možná o něco víc, teď se asi dohledávají. Takže incident je to docela závažný,“ hodnotí a pokračuje:

Čtěte také

Landovský: Ruské drony nad Polskem jsou ostré cvičení. Veřejnost musí vědět, jaké mělo výsledky

„Zase ale neříkejme, že stojíme vysloveně na prahu války, to by bylo asi příliš.

Je to ale něco, co vedlo Poláky k aktivaci článku 4, což se stalo zatím v historii Severoatlantické aliance sedmkrát.“

I to, že článek aktivovalo v minulosti pětkrát ze sedmi případů Turecko, podle Kofroně ukazuje, že nejde o běžný incident.

Aktivace tohoto článku povede ke konzultacím s členskými státy NATO. Z těch podle Kofroně ale nemusí ani nic vyjít: „Nebo na to mohou navazovat nějaké další kroky. Do určité míry i třeba česká reakce, kdy Česko posílá několik vrtulníků, jednotku zhruba o síle 150 osob, můžeme vnímat jako extenzi těchto konzultací, byť nepřímou.“

Z konzultací podle něj může vyplynout posílení alianční přítomnosti na východní hranici nebo diplomatické kroky.

Náhoda, nebo úmysl?

Kofroň se obává, že se nepodaří prokázat, zda šlo o úmysl. Lze podle něj udělat hypotézu o tom, že pokud jde o jeden dron, jde o omyl, ke kterému ve válkách běžně dochází: „Ovšem čím více těch strojů je, tím je tato hypotéza slabší.“

Čtěte také

Poláci mají strach. Poblíž hranic s Běloruskem vzpomínají na sovětský vpád z roku 1939, říká novinář

I kdyby o omyl šlo, incident pro nás stále nese důsledky. „Asi si nemůžeme dovolit, aby nám tady prolétaly nejdříve tucty, pak třeba vyšší desítky tuctů dronů: na začátku průzkumných, v budoucnu možná třeba i s nějakou náloží,“ upozorňuje Kofroň.

Pokud by se prokázalo, že šlo o záměr, vyvolávalo by to podle Kofroně otázky o tom, co tím Rusko přesně sleduje a jak bychom k tomu měli na vojenské rovině přistoupit.

„Určitě by nás to vedlo k úvahám, jakým způsobem dále posílit naši obranu, protože by to indikovalo, že ruské postoje vůči východnímu křídlu NATO nejsou defenzivní, ale naopak jsou poměrně výrazně ofenzívní,“ naznačuje a rozvíjí svou myšlenku:

„Pokud by to byl omyl, tak by tím Rusko nesledovalo nic. Pořád by to ale pro nás mělo znamenat, že si položíme otázku, jak jsme připraveni hypoteticky na nějakou situaci, ke které za pět let klidně dojít může, protože pak už to nemusí být náhoda, ale úmysl.”

Čtěte také

Exvelvyslanec k dronům: Je to agrese, ale ne vyhlášení války. Za týden se to může stát znovu

Kofroň upozorňuje, že se podařilo sestřelit část strojů, dronů ale při reálném útoku bývá mnohem více.

„Kdybychom se spíše klonili ke druhé hypotéze, museli bychom se ptát, jestli je Rusko po ukončení války na Ukrajině schopno v horizontu několika let vyvolat větší provokaci na východním křídle NATO,” vykresluje druhý scénář Kofroň.

„Je to hypotéza s malým procentem pravděpodobnosti realizace. Ale vzhledem k závažnosti takového scénáře musí být i malá pravděpodobnost brána relativně vážně.” V tom případě bychom se podle Kofroně bavili o tom, zda jsou konvenční síly na východě NATO dostatečně silné.

Jak odpovědět?

Dosavadní odpověď Severoatlantické aliance a Evropské unie – ústní odsouzení, příprava dalšího balíčku sankcí – podle Kofroně stačí v tom smyslu, že ukazuje jednotu ve verbální dimenzi.

Čtěte také

Návrh unijního rozpočtu odráží realitu v obraně, chválí firmy. Ochranář: Chybí ale peníze na přírodu

„Nicméně já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení skutečně začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,“ připouští. 

Dodává, že by měly zmizet některé překážky pro sofistikovanější zbrojní průmysl, a měly by se více podpořit věda a výzkum, které tímto směrem kráčí.

„To jsou praktické kroky, které se nám za pět deset let vrátí. Ostré rétorické odmítnutí něčeho většinou zase tak velký dopad nemá,“ dodává.

Jsme připraveni na válku dronů? Co může tento střet znamenat pro další vývoj ruského konfliktu na Ukrajině? A jaká bude čtvrtá válečná zima na Ukrajině?  Poslechněte si celý rozhovor.