Nepředepsat antibiotika je dnes těžší než je předepsat automaticky, říká infektolog Trojánek

Podle něj jde o celospolečenský problém, který může mít závažné důsledky. „Například tak bude umírat více pacientů na infekce, které byly dříve dobře léčitelné. Souvisí to také mnohdy s prodloužením délky hospitalizace a zvýšením nákladů na léčbu.“

Čtěte také

Antibiotika se stále nasazují i tam, kde to není vhodné. V USA si je koupíte vedle chleba, říká mikrobioložka Stanislava Králová

Proč antibiotika vlastně přestávají fungovat? „Všechno v přírodě má tendenci chránit se a přežít, stejně tak i bakterie. Dokáží se množit rychle, rychle se měnit a lépe přijímat cizí genetickou informaci, takže se lépe přizpůsobit vnějšímu prostředí.“

„Když užívám antibiotika, tak nepůsobí jen na bakterie v místě infekce, ale komplexně na celou mikroflóru lidského organismu. Takže jejich působením nejprve vyhynou ty bakterie, které jsou citlivé a zůstanou ty rezistentní.“

Celá řada běžných respiračních infekcí je samouzdravných.
Milan Trojánek

Tyto rezistentní bakterie se mohou dál šířit v populaci mezilidsky, takže odolnost na antibiotika nezískává lidský organismu, ale právě bakterie, které se pak šíří v populaci dále. Naštěstí je ale problém v nemocnicích odlišný od ambulantní praxe.

„Protože se nemocniční prostředí zásadně liší od běžného, je výskyt rizikovějších rezistentních bakterií významný. Souvisí to také s tím, že hospitalizovaný pacient je významně oslaben a tady nás rezistence nejvíce trápí,“ vysvětluje lékař.

Skandinávští pacienti mají rozum a lékaři přísná doporučení

V lepší situaci je sever Evropy. „Mám kamaráda, který tam dělal praktického lékaře a už jen to, jak lékaři i pacienti přistupují k antibiotikům, je velký rozdíl.“

„Za prvé pacienti vědí, že celá řada běžných respiračních infekcí je prostě samouzdravných, takže když mají zvýšeno teplotu, rýmu, kašel a bolí je v krku, tak rozhodně nevyžadují antibiotika, ba naopak, ani nejdou k lékaři, protože vědí, že to jsou virové infekce, které přejdou.“

Čtěte také

Voda, antibiotika, salmonela. Mýty, nebo skutečnost? Jak kvalitní jsou česká kuřecí stehna, zkoumal dTest

Lékaři mají zároveň naprosto jasně napsané doporučené postupy. „Ty jsou poměrně striktní a jednoznačně preferují tzv. ekologická antibiotika, tedy která méně vytvářejí rezistenci než jiná. Mezi ekologická antibiotika patří starý dobrý a stále účinný penicilin a celá řada dalších. A to opravdu ve Skandinávii tvrdě dodržují.“

U nás je ale díky lidové tvořivosti situace horší. „Máme sice doporučené postupy, ale jsou jen doporučené, takže lékař může modifikovat léčbu a postupovat jinak.“

„To, co podle mě lékaři u nás neumí, je pracovat s nejistotou. U některých infekcí je to jasné, ale velký problém je to zejména u respiračních infekcí, protože někdy odlišit, jestli se jedná o virovou, nebo bakteriální infekci, není úplně jednoduché.“

Antibiotika sebou nesou také četná rizika, upozorňuje lékař

Základní premisa prý spočívá v tom, že naprostá většina pacientů, kteří přijdou do ordinace se zvýšenou teplotou, rýmou a kašlem, budou mít virovou infekci. „Fakt je, že určitá skupina může mít bakteriální infekci, je to poměrně malé procento. A najednou se dostáváme do nejistoty, se kterou je těžké pracovat.“

Antibiotika významně ovlivňují střevní mikrobiom, mohou způsobit i závažné infekce právě jeho poškozením.
Milan Trojánek

Ani test zjišťování zánětlivého parametru CRP není dostatečný indikátorem toho, zda je nemoc virového, nebo bakteriálního původu.

„Podle mě je prostě potřeba situaci s pacientem probrat, naznačit mu, že si třeba myslím, že má virovou infekci a antibiotika nepotřebuje, ale že se také mohu mýlit.“

Podání antibiotika má také četné nevýhody. „Jsou velmi dobrým spouštěčem alergických reakcí, významně ovlivňují střevní mikrobiom, mohou způsobit i závažné infekce právě jeho poškozením.“

Čtěte také

Bakterie rezistentní na antibiotika? (Asi) máme novou zbraň − bakteriofág

Takže rizika z užití antibiotik nejsou nezanedbatelná a kdyby s nimi byl pacient konfrontován a byl by ochoten vyčkat, možná by to vedlo ke snížení míry preskripce antibiotik, odhaduje infektolog.

„Lékař, který nepředepisuje antibiotika, má situaci výrazně náročnější, než ten, který je předepíše rovnou a hned. Opravdu nepředepsat antibiotikum je těžší, než je předepsat automaticky,“ konstatuje Milan Trojánek.

Jaký můžeme čekat vývoj nákazy virem SARS-CoV-2? Jaké očkování bychom měli letos zvolit při cestě do zahraničí? Poslechněte si celé Leonardo Plus!