Nepředepsat antibiotika je dnes těžší než je předepsat automaticky, říká infektolog Trojánek

27. červen 2022

Dostáváme se do situace, kdy antibiotika, která jsme měli k dispozici, přestávají fungovat. Je to velký problém, o kterém by se mělo nejen mluvit, ale i začít v této věci konat, uvádí v pořadu Leonardo Plus infektolog Milan Trojánek z Nemocnice na Bulovce.

Podle něj jde o celospolečenský problém, který může mít závažné důsledky. „Například tak bude umírat více pacientů na infekce, které byly dříve dobře léčitelné. Souvisí to také mnohdy s prodloužením délky hospitalizace a zvýšením nákladů na léčbu.“

Čtěte také

Proč antibiotika vlastně přestávají fungovat? „Všechno v přírodě má tendenci chránit se a přežít, stejně tak i bakterie. Dokáží se množit rychle, rychle se měnit a lépe přijímat cizí genetickou informaci, takže se lépe přizpůsobit vnějšímu prostředí.“

„Když užívám antibiotika, tak nepůsobí jen na bakterie v místě infekce, ale komplexně na celou mikroflóru lidského organismu. Takže jejich působením nejprve vyhynou ty bakterie, které jsou citlivé a zůstanou ty rezistentní.“

Celá řada běžných respiračních infekcí je samouzdravných.
Milan Trojánek

Tyto rezistentní bakterie se mohou dál šířit v populaci mezilidsky, takže odolnost na antibiotika nezískává lidský organismu, ale právě bakterie, které se pak šíří v populaci dále. Naštěstí je ale problém v nemocnicích odlišný od ambulantní praxe.

„Protože se nemocniční prostředí zásadně liší od běžného, je výskyt rizikovějších rezistentních bakterií významný. Souvisí to také s tím, že hospitalizovaný pacient je významně oslaben a tady nás rezistence nejvíce trápí,“ vysvětluje lékař.

Skandinávští pacienti mají rozum a lékaři přísná doporučení

V lepší situaci je sever Evropy. „Mám kamaráda, který tam dělal praktického lékaře a už jen to, jak lékaři i pacienti přistupují k antibiotikům, je velký rozdíl.“

„Za prvé pacienti vědí, že celá řada běžných respiračních infekcí je prostě samouzdravných, takže když mají zvýšeno teplotu, rýmu, kašel a bolí je v krku, tak rozhodně nevyžadují antibiotika, ba naopak, ani nejdou k lékaři, protože vědí, že to jsou virové infekce, které přejdou.“

Čtěte také

Lékaři mají zároveň naprosto jasně napsané doporučené postupy. „Ty jsou poměrně striktní a jednoznačně preferují tzv. ekologická antibiotika, tedy která méně vytvářejí rezistenci než jiná. Mezi ekologická antibiotika patří starý dobrý a stále účinný penicilin a celá řada dalších. A to opravdu ve Skandinávii tvrdě dodržují.“

U nás je ale díky lidové tvořivosti situace horší. „Máme sice doporučené postupy, ale jsou jen doporučené, takže lékař může modifikovat léčbu a postupovat jinak.“

„To, co podle mě lékaři u nás neumí, je pracovat s nejistotou. U některých infekcí je to jasné, ale velký problém je to zejména u respiračních infekcí, protože někdy odlišit, jestli se jedná o virovou, nebo bakteriální infekci, není úplně jednoduché.“

Antibiotika sebou nesou také četná rizika, upozorňuje lékař

Základní premisa prý spočívá v tom, že naprostá většina pacientů, kteří přijdou do ordinace se zvýšenou teplotou, rýmou a kašlem, budou mít virovou infekci. „Fakt je, že určitá skupina může mít bakteriální infekci, je to poměrně malé procento. A najednou se dostáváme do nejistoty, se kterou je těžké pracovat.“

Antibiotika významně ovlivňují střevní mikrobiom, mohou způsobit i závažné infekce právě jeho poškozením.
Milan Trojánek

Ani test zjišťování zánětlivého parametru CRP není dostatečný indikátorem toho, zda je nemoc virového, nebo bakteriálního původu.

„Podle mě je prostě potřeba situaci s pacientem probrat, naznačit mu, že si třeba myslím, že má virovou infekci a antibiotika nepotřebuje, ale že se také mohu mýlit.“

Podání antibiotika má také četné nevýhody. „Jsou velmi dobrým spouštěčem alergických reakcí, významně ovlivňují střevní mikrobiom, mohou způsobit i závažné infekce právě jeho poškozením.“

Čtěte také

Takže rizika z užití antibiotik nejsou nezanedbatelná a kdyby s nimi byl pacient konfrontován a byl by ochoten vyčkat, možná by to vedlo ke snížení míry preskripce antibiotik, odhaduje infektolog.

„Lékař, který nepředepisuje antibiotika, má situaci výrazně náročnější, než ten, který je předepíše rovnou a hned. Opravdu nepředepsat antibiotikum je těžší, než je předepsat automaticky,“ konstatuje Milan Trojánek.

Jaký můžeme čekat vývoj nákazy virem SARS-CoV-2? Jaké očkování bychom měli letos zvolit při cestě do zahraničí? Poslechněte si celé Leonardo Plus!

autoři: Andrea Skalická , oci
Spustit audio

Související