Nemocnice a. s.

Kraje, které chystají privatizaci, upozorňují, že jim byly nemocnice státem svěřeny coby pacienti ve zbědovaném stavu a je na nich, jak se ho rozhodnou léčit. Ministerstvo zdravotnictví a Česká lékařská komora ovšem v zamýšlené krajské terapii spatřují eutanázii. Nepochybně se přehání, a to z obou stran, takže se nakonec může zdát, že jsme postaveni před volbu mezi byrokratickými centralisty na straně jedné a tuneláři na straně druhé, a že nám nezbývá než podpořit menší ze dvou zel. Určitě nemáme chuť sponzorovat šlendrián, ale stejně neradi bychom v nemocnicích viděli úřadovat konkurzní správce. Jako daňoví poplatníci jsme v pokušení pochválit kraje za to, že v nemocnicích míní skoncovat s dluhy, jako potenciální pacienti máme naopak tendenci vnímat zastání u ministerstva a lékařské komory.

Možná nejrozumnější názor v celé vzrušené diskusi zazněl od vicepremiéra vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Podle něj je asi nemocnic více, než si můžeme dovolit, a považuje za vhodné zhodnotit, zda by některé nefungovaly lépe na privátní bázi. Udělat ze zdravotnictví plošně byznys by asi bylo riskantní, ale tvrdit, že péče o zdraví nemá nic společného s penězi, by bylo hloupé. Spor o nemocnice by měl skončit inteligentním kompromisem, který by vzal v úvahu, že občané si přejí být zdraví a bohatí, nikoli chudí a nemocní.