Německo před summitem Evropské unie

A u čísel na chvíli ještě zůstaňme: podle průzkumu německé veřejnoprávní televize ARD ze začátku tohoto měsíce si víc než polovina Němců přeje, aby byla euroústava přepracována. S její aktuální podobou je spokojen pouze každý pátý občan Spolkové republiky. To jsou jistě signály, které němečtí politici nemohou jen tak přehlížet. Podle nejmenovaných zdrojů ze spolkové vlády, které cituje zpravodajský server Netzeitung, se proto Berlín snaží prosadit v souvislosti s ústavou flexibilní postup. To znamená, že vlády těch států, v nichž se lze obávat zamítnutí euroústavy v případném referendu, by prozatím měly od ratifikace tohoto dokumentu upustit. Kabinet kancléře Gerharda Schrödera tak ustoupil od své původní pozice, kdy prosazoval pokračování ratifikačního procesu. Německá vláda navíc podle informací dnešního německého tisku počítá s tím, že euroústava nevstoupí v platnost na konci roku 2006, jak bylo původně plánováno, ale později - pokud ovšem k něčemu takovému vůbec dojde.

V této souvislosti připomeňme, že v podobném duchu se včera večer vyjádřil také předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ve francouzské televizi France 3 vyslovil požadavek, aby byla v rámci ratifikačního procesu nastolena alespoň přestávka. Přesto, že podle svých slov nechce zasahovat do pravomocí jednotlivých členských států Unie, je Barroso přesvědčen, že je potřeba získat trochu času a zamezit tak dalšímu odmítnutí ústavy občany některého evropského státu. Josep Borrell, předseda Evropského parlamentu, oproti tomu varoval před zastavením ratifikačních procesů v jednotlivých zemích. A pro to, aby politici euroústavě dali ještě šanci, se v rozhovoru pro včerejší vydání německého deníku Süddeutsche Zeitung vyslovil také evropský komisař Günter Verheugen.

Jak je ale všeobecně známo, nejistota kolem další budoucnosti evropské ústavy je jen jednou ze dvou velkých otázek, na které se budou zítra a pozítří evropští představitelé snažit nalézt odpověď. Ta druhá se týká peněz. Přesněji řečeno rozpočtu Evropské unie na období let 2007 až 2013. Nejtvrdší spor se očekává mezi Velkou Británií a Francií. Britský premiér Tony Blair včera v druhém programu německé veřejnoprávní televize ZDF zopakoval, že nehodlá ustoupit od tak zvaného britského rabatu, který v roce 1984 prosadila Margaret Thatcherová, a který v současnosti představuje téměř 5 miliard eur ročně. Francouzský prezident Jacques Chirac zase trvá na zachování dotací francouzským zemědělcům.

Spolkový kancléř Gerhard Schröder včera po schůzce se svým portugalským protějškem Josém Socratem v Berlíně vyzval nejvyšší evropské představitele k ochotě najít společný kompromis. Do jaké míry však tito politici budou slyšet na slova německého kancléře, ukáže už zítra bruselský summit, který Süddeutsche Zeitung označuje jako krizový.