Německo je na Číně fatálně závislé. Novou strategii vůči ní ale teprve hledá, říká analytička Lizcová

„Kritika Scholzovy cesty přicházela z mnoha směrů, vadilo samotné načasování návštěvy, například kvůli nedávnému opětovnému zvolení Si-Ťin Pchinga,“ uvádí host Interview Plus Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Robert Schuster: Nepřesvědčivý první rok německého kancléře Olafa Scholze

Odpůrci Scholzova rozhodnutí navštívit Čínu věří, že kancléř svou ochotou do země v této době jet legitimizuje utužení diktátorského režimu, na které prý Čína už třetím zvolením stejného tajemníka komunistické strany nastoupila.

„Další kritika spočívá v tom, že se německý kancelář rozhodl do Číny cestovat sám, i když zájem projevil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vadí také účast průmyslové a hospodářské delegace z řad velkých německých firem. Nemluvě o tom, že zlou krev návštěva způsobila i v tříčlenné německé koalici.“

Hluboké kořeny německo-čínských vztahů

„Německo-čínské vztahy jsou historicky velmi úzké,“ dodává Lizcová. „Scholzovo rozhodnutí dokazuje, že Německo chce mít svou vlastní politiku vůči Číně a nechce se pohybovat jen v evropském rámci.“

Vstřícný německý postoj vůči Číně má mnohem hlubší kořeny. „Objem německého obchodu s touto asijskou zemí se od začátku 90. let přibližně zdevítinásobil. Také kancléřka Angela Merkelová patřila za své éry mezi zastánce intenzivních obchodních vztahů s Čínou.“

Například Volkswagen prodá v Číně více než 40 procent svých vozů.
Zuzana Lizcová

„V Německu sice vzniká nová vládní strategie vůči Číně, ta má být ale představena až na jaře příštího roku. Proto také úředníci, kteří dokument připravují, byli překvapeni, proč do toho německý kancléř vstupuje ve fázi, kdy ještě není rozhodnuto, jak se Německo bude k Číně chovat.“

Německo je ale závislé na Číně v mnoha oblastech. „Například Volkswagen prodá v zemi více než 40 procent svých vozů, také BMW nebo Daimler tam prodají třetinu své výroby.“

V současné chvíli se Německo nemůže Číny vzdát ze dne na den, je to jeho největší obchodní partner.
Zuzana Lizcová

Také oblast dovozu vzácných zemin je pro Německo klíčová. „Dále je fatálně závislé v oblasti dovozu solárních panelů a dílů do větrných elektráren, což je je pro zemi velmi důležité, protože vsadila na obnovitelné zdroje energie.“

„Celkově sice je snaha, a to nejen v Německu, snížit závislost na Číně, ale je otázkou jak se to rychle podaří,“ upozorňuje novinářka. „Je to tanec mezi vejci. V současné chvíli se Německo nemůže Číny vzdát ze dne na den, je to jeho největší obchodní partner a provázanost je velmi intenzivní.“

Čtěte také

Peking už nemá o růst ekonomiky zájem. Jde především o politické cíle a manipulování Evropskou unií, tvrdí sinolog Jirouš

Problémů s tímto vztahem je přitom celá řada. „V poslední době se hovoří o tom, že jde o vztah asymetrický. Čínské firmy mají tendenci vstupovat na německý, potažmo evropský trh, ale naopak Čína nepouští evropské investory do svých vod. Často se také mluví o přebírání duševního vlastnictví čínskými firmami.“

„Ukazuje se, že s Čínou mají problém i němečtí občané. Z nedávného průzkumu vyplynulo, že další intenzifikaci obchodních vztahů s touto asijskou zemí si přeje jen deset procent dotázaných, takže to rozhodně není strategie, která by měla podporu široké veřejnosti,“ popisuje složitou proměnu německo-čínských vztahů Zuzana Lizcová.

Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.