Německo a velká koalice

Německý zpravodajský týdeník Der Spiegel napsal: Společně vládnout, ale odděleně snít. Obě velké strany se totiž v kuloárových jednáních stále zřetelněji ucházejí o přízeň jak liberálů FDP, tak zelených.

Na zasedání vlády se vládne, ale budoucí politika se tvoří v soukromém bytě kancléřky, napsal časopis. Podle toho, kdo je tam zván na večeře, se dá usuzovat na to, o co paní kancléřce Angele Merkelové jde. A protože na večeři před několika dny byli do kancléřina soukromí pozváni šéfové frakce zelených v bundestagu Renate Künast a Fritz Kuhn, je zřejmé, že se paní kancléřka uchází o jejich přízeň. Obě strany po večeři novinářům sdělily, že večeře probíhala v příjemné atmosféře a zelení dodali, že paní Merkelová měla spousty zajímavých otázek.

Takováto blízkost mezi unionisty a zelenými je na německé politické krajině velkou novinkou: obě strany byly považovány za tradiční rivaly. Novináři schůzku interpretují jako snahu paní kancléřky nechat si v budoucích koaličních jednáních otevřené všechny možnosti. Situace je ale vyvolaná i změnou ve vedení SPD. Nový šéf strany Kurt Beck, který má ze Severního Porýní-Vestfálska za sebou jedenáctiletou zkušenost ze spolupráce s liberály, tak otevřel rovněž novou možnou politickou konstelaci a kancléřka na ni musela samozřejmě reagovat.

Taky čistě matematicky je jasné, že doba tradičních politických partajních spojení je pryč, a proto se obě silné strany musí mnohem více otevírat širší splupráci: Většinu by jistě nezískali sociální demokraté se zelenými stejně jako unionisté s liberály. Obě velké strany se tedy budou muset ohlížet po nových možnostech. Paní kancléřka proto brzy povečeřela i s šéfem FDP Guido Westerwelem.

Vědci z univerzity ve Freiburgu, kteří se zabývají průzkumy politické situace v zemi, Ulrich Eith a Gerd Mielke proto začali zkoumat nové koaliční možnosti, tedy reakci na koalici unionistů se zelenými a liberály a sociálních demokratů se zelenými a liberály u kmenové klinetely obou velkých politických stran. Výsledky zatím nejsou na stole, ale přibližování všech důležitých politických subjektů je možné zahlédnout skoro každý den.

Politika je evidentně pragmatická záležitost. Dokonce dochází i ke sblížení tradičních oponentů: tedy liberálů se zelenými, protože obě strany cítí, že v budoucnu - pokud nebudou chtít zůstat v opozici - budou muset nějakým způsobem spolu konstruktivně komunikovat a nacházet hlavně to, co je spojuje a ne to, co je rozděluje. Liberálové jsou ve svých snahách mnohem aktivnější a rychleji než ostatní signalizují na všechny strany, že jsou připraveni ke každé spolupráci.

Dle časopisu Der Spiegel to byli možná právě oni, kteří svými schůzkami a prohlášeními přinutili i ostatní strany, aby již tak brzy po uzavření velké koalice se začalo uvažovat o budoucí politické konstelaci. FDP tak rozhýbala nejen paní kancléřku Merkelovou, ale i zelené.

Odborníci se ale rovněž domnívají, že za tímto snažením jsou i dvě podstatnější změny: nevíra obou stran, že velká koalice vydrží až do příštích voleb a blížící se krach současného modelu demokracie. Velké koalice nemohou být dlouhodobým řešením a ani ne většinový volební systém. Co by mělo přijít nikdo zatím neví.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání