Němec versus Benešová

O tom, že okolnosti případu jsou velmi komplikované, svědčí jednak rozdílné názory soudů různých instancí, jednak protichůdné právní rozbory týkající se případného trestního stíhání prince v jeho vlasti. Konkrétně soudkyně obvodního soudu pro Prahu 2 zamítla žádost na princovo vydání do Kataru a poslala ho do vězení. Nejvyšší soud naopak rozhodl, že princ má být souzen v rodné zemi.

Tam princ ihned odletěl a podle dostupných informací po příletu strávil noc v cele. Zda v ní zůstal i nadále není známo. Tím, že v Kataru princ nezamířil ihned na svobodu, mohl ministr spravedlnosti Němec získat argument, že princ se potrestání nevyhne. Právě to tvrdila analýza, kterou ministerstvo argumentovalo. Naopak státní zastupitelství se opíralo o rozbor, který spravedlivý soudní proces v Kataru zpochybňoval. Rovněž stínový ministr spravedlnosti za ODS Pospíšil se nechal slyšet, že například svědectví poškozených dívek nebude mít patřičnou váhu. A právě na nich je obžaloba hlavně postavena.

Na čí straně je pravda, to ukáže až budoucnost. Už nyní však lze předpovídat, jakým směrem se bude ubírat. Katarský princ strávil ve vazbě zhruba rok. Vzhledem k tomu, že byl odsouzen na dva a půl roku, mohl v polovině trestu požádat o podmínečné propuštění. Je velmi pravděpodobné, že by jeho žádosti bylo vyhověno. Takže mu zbývalo zhruba čtvrt roku, než by se ocitnul na svobodě. Zastánci princova vydání do Kataru tvrdí, že mu v této zemi za stejný trestný čin hrozí až doživotí. Pokud by toto nebezpečí bylo reálné, musel by princ za mřížemi ztratit rozum, když usiloval za každou cenu o své vydání do Kataru.

Takže z toho je pravděpodobné, že naopak počítá s tím, co tvrdí odpůrci jeho vydání do vlasti, tedy, že se trestu vyhne. Na celé kauze je však důležitější přístup lidí, kteří by měli na veřejnosti šířit autoritu české justice. Ministr spravedlnosti se pustil do ostrého sporu se soudkyní, která mu nešla na ruku. Z jeho chování mohou občané nabýt dojem, že se snaží práci soudů ovlivňovat. Nejvyšší státní zástupkyně naopak dala najevo svoji nelibost s verdiktem Nejvyššího soudu. Z toho by zase mohl vzniknout dojem, že tato instance byla ovlivněna. Zkrátka rozruch kolem kauzy katarského prince neprospívá autoritě české justice. Navíc ukázal, že rozpory mezi ministrem spravedlnosti Němcem a nejvyšší státní zástupkyní Benešovou jsou prakticky neřešitelné smírnou cestou. Znamená to, že do hry se bude muset znovu razantně vložit premiér Paroubek.

Před několika týdny se za Marii Benešovou postavil. Nyní bude mít asi obtížnější úlohu. Jednak dal Nejvyšší soud v konkrétním sporu za pravdu ministru Němcovi, jednak bude Paroubek čelit případnému rozpadu koalice. Nyní už totiž těžko bude moci rozhodnout tak, že na svých postech zůstanou oba aktéři sporu. Věc už zašla příliš daleko a pro uklidnění atmosféry v české justici je nutné situaci urychleně vyřešit. To znamená, že buď Němec nebo Benešová budou muset svůj post opustit.

Pro Paroubka bude na první pohled jednoduší hodit přes palubu Benešovou. Necelý rok před volbami si premiér nemůže dovolit riskovat případnou vládní krizi. Situaci však Paroubkovi komplikuje skutečnost, že Benešovou instaloval do funkce Miloš Zeman a že je tudíž brána jako člověk sociální demokracie. Paroubek by se tak odvoláním Benešové vystavil kritice svých spolustraníků. Přesto je pravděpodobné, že by to pro něj bylo menší zlo, než spor s koaličním partnerem. Proto se zdá, že kauza katarského prince nakonec zlomí Benešové vaz. A to přesto, že kolem tohoto případu i nadále zůstávají nezodpovězené otázky. Třeba ta, proč se zrovna v tomto případě ministr Němec tak angažoval. Zvlášť když čeští diplomaté tvrdí, že případné pravomocné odsouzení prince a jeho pobyt v českém vězení by nijak nenarušily diplomatické vtahy mezi Českou republikou a Katarem.