Některé léky mohou poškozovat játra. Vědci vyvíjejí model orgánu ke sledování „4D“ mikroskopem

22. říjen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Vědec, biolog, poznámky, telefon, rukavice, laboratoř, infekce, výzkum, koronavirus, ilustrační foto | Foto: Fotobanka Profimedia

K čemu má sloužit spolehlivý model jater? Odpovídá reportáž Martina Srba

Podrobné snímkování jaterních buněk by mohlo zjednodušit výzkum nových léků a zlepšit jejich bezpečnost. Rychleji by se tím odhalilo, jestli zkoumané látky nejsou pro játra škodlivé. Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.

Játra slouží v lidském těle jako filtr, kterým prochází veškerá krev – včetně léků, které dostaneme v tabletách nebo v infuzích. Játra je zpracovávají, tedy metabolizují, a při tom mohou vznikat i jedovaté látky.

Játra (ilustrační foto)

Při vývoji nových léků proto vědci věnují velkou pozornost vedlejším účinkům na jaterní buňky – problém zvaný polékové poškození jater (DILI) často zastaví výzkum slibných látek, přestože ostatní účinky vycházejí příznivě. Dokonce i některé léky, které zkouškami projdou, mívají někdy nežádoucí vliv na játra, zejména když je člověk užívá dlouhodobě.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd zkombinovali různé technologie a software a sestavili speciální mikroskop, s nímž mohou sledovat vzorky jaterních buněk ve „čtyřrozměrném“ prostoru – tedy v prostoru i v čase.

„Mikromanipulátorem můžeme zavést optické vlákno do konkrétní části konkrétní buňky,“ ukazuje vedoucí sekce optiky Alexandr Dejneka, „ladíme i vlnovou délku, takže můžeme aktivovat, nebo naopak zpomalovat některé procesy v buňkách.“

Jak spolu buňky interagují

S novou technologií mohou vědci sledovat procesy v jaterních buňkách do nejmenších podrobností, a to ještě dříve, než buňky kvůli poškození odumřou.

Čtěte také

„Můžeme se podívat naživo, jak se jednotlivé organely pohybují a interagují mezi sebou a jak do těchto interakcí zasahují léky,“ říká biofyzik Oleg Lunov z Fyzikálního ústavu AV. „Když objevíme mechanismus, můžeme se s ním vypořádat. Můžeme vylepšit léčbu polékového poškození jater.“

Jenže k takovému použití máme podle vědců ještě daleko. Pod mikroskopem sice mohou pozorovat živé vzorky jaterních buněk odebrané skutečným dárcům, ale ty se přece jenom chovají trochu jinak než celá játra v lidském těle. Buňky se v nich množí a diferencují – stávají se z nich jiné typy buněk.

Vědci sdružení v mezinárodní síti by proto chtěli vyvinout spolehlivý model jater, na kterém budou moci zkoušet účinky různých léků, nebo také vysvětlit, proč jsou někteří lidé náchylnější k poškození jater než jiní.

Poslechněte si reportáž Martina Srba.

autor: Martin Srb

Mohlo by vás zajímat