Některé léky mohou poškozovat játra. Vědci vyvíjejí model orgánu ke sledování „4D“ mikroskopem

22. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vědec, biolog, poznámky, telefon, rukavice, laboratoř, infekce, výzkum, koronavirus, ilustrační foto

Podrobné snímkování jaterních buněk by mohlo zjednodušit výzkum nových léků a zlepšit jejich bezpečnost. Rychleji by se tím odhalilo, jestli zkoumané látky nejsou pro játra škodlivé. Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.

Játra slouží v lidském těle jako filtr, kterým prochází veškerá krev – včetně léků, které dostaneme v tabletách nebo v infuzích. Játra je zpracovávají, tedy metabolizují, a při tom mohou vznikat i jedovaté látky.

Játra (ilustrační foto)

Při vývoji nových léků proto vědci věnují velkou pozornost vedlejším účinkům na jaterní buňky – problém zvaný polékové poškození jater (DILI) často zastaví výzkum slibných látek, přestože ostatní účinky vycházejí příznivě. Dokonce i některé léky, které zkouškami projdou, mívají někdy nežádoucí vliv na játra, zejména když je člověk užívá dlouhodobě.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd zkombinovali různé technologie a software a sestavili speciální mikroskop, s nímž mohou sledovat vzorky jaterních buněk ve „čtyřrozměrném“ prostoru – tedy v prostoru i v čase.

„Mikromanipulátorem můžeme zavést optické vlákno do konkrétní části konkrétní buňky,“ ukazuje vedoucí sekce optiky Alexandr Dejneka, „ladíme i vlnovou délku, takže můžeme aktivovat, nebo naopak zpomalovat některé procesy v buňkách.“

Jak spolu buňky interagují

S novou technologií mohou vědci sledovat procesy v jaterních buňkách do nejmenších podrobností, a to ještě dříve, než buňky kvůli poškození odumřou.

Čtěte také

„Můžeme se podívat naživo, jak se jednotlivé organely pohybují a interagují mezi sebou a jak do těchto interakcí zasahují léky,“ říká biofyzik Oleg Lunov z Fyzikálního ústavu AV. „Když objevíme mechanismus, můžeme se s ním vypořádat. Můžeme vylepšit léčbu polékového poškození jater.“

Jenže k takovému použití máme podle vědců ještě daleko. Pod mikroskopem sice mohou pozorovat živé vzorky jaterních buněk odebrané skutečným dárcům, ale ty se přece jenom chovají trochu jinak než celá játra v lidském těle. Buňky se v nich množí a diferencují – stávají se z nich jiné typy buněk.

Vědci sdružení v mezinárodní síti by proto chtěli vyvinout spolehlivý model jater, na kterém budou moci zkoušet účinky různých léků, nebo také vysvětlit, proč jsou někteří lidé náchylnější k poškození jater než jiní.

Poslechněte si reportáž Martina Srba.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související