První transplantace plic člověka s koronavirem proběhla ve Vídni. Pro pacientku byla poslední možností záchrany života

Čtěte také

Koronavirus může trvale poškodit plíce, srdce i nervový systém. Komu nejvíc hrozí trvalé následky?

Testy na přítomnost covid-19 u ní byly před operací ještě stále pozitivní. „V čase operace pacientka samozřejmě už nebyla infekční,“ vysvětluje Walter Klepetko, vedoucí Klinického oddělení hrudní chirurgie Lékařské univerzity ve Vídni.

„Se stále infekčním onemocněním bychom ji totiž nemohli přijmout. V době, kdy její příjem probíhal, PCR testy byly stále pozitivní, ale jen díky fragmentům RNA. Tedy ribonukleové kyseliny, které jsou jen nositelem viru, nikoli jeho přenašečem,“ dodává. Pacientce se teď prý daří dobře, ale Klepetko zdůrazňuje, že po době, kdy přežívala jen na přístrojích, bude se její stav stabilizovat pomalu, krok za krokem.

Velký výkon chirurgů i koordinátorů...

Operace se přímo na sále účastnilo okolo 15 lidí. Samotná operace podle Klepetka trvala mezi 8 až 9 hodinami, což vzhledem k náročnosti není nic neobvyklého.

Jde především o chirurgický zákrok, ale důležití jsou i anesteziologové, intenzivní péče, péče před a po operaci nebo infektologie.


Walter Klepetko

Celkově se na celém procesu transplantace plic podílí až 30 lidí. Starají se totiž také o zajištění dárce a koordinují přepravu dárcovských plic.

Transplantace plic je krajní možnost, ke které se sahá u pacientů s rizikem brzkého úmrtí převyšujícím riziko transplantace. Jsou to nemocní, kterým zbývá tak rok a půl života. Jsou imobilní a naprosto závislí na umělé plicní ventilaci. Ve chvíli, kdy mechanická pomoc přestává fungovat, je právě transplantace jedinou možností.

Tento zákrok pak obvykle znamená pro až 80 % z nich až rok života navíc, dalších pět let pak žije 50 až 60 % operovaných. V Česku existuje program transplantace plic ve Fakultní nemocnici Motol.

Plíce transplantujeme už 23 let

Na nový orgán čekají desítky lidí, ročně se daří provádět kolem 40 operací. Vůbec první úspěšná transplantace proběhla před 23 lety. Vedl ji lékařský tým profesora Pavla Pafka. K zákroku tehdy osobně přijel právě i Walter Klepetko, na jeho klinice ve Vídni se čeští lékaři učili plíce transplantovat.

Čtěte také

Pavel Pafko: Velmi často to, co je etické, není ekonomické, a naopak

„Ve Vídni bylo připravené malé letadlo, které mělo Klepetka rychle přivézt, celé se to odehrávalo v noci,“ popisoval tehdy okolnosti operace Pafko.

„V Praze jsme dostali orgán a připravili operaci. Klepetko po našem telefonátu nasedl do letadla, ale protože tehdy byl prosinec a zrovna zuřila sněhová bouře, letadlo doletělo pouze do Brna,“ vzpomíná Pafko.

„Klepetko pak ujížděl sanitkou do Prahy. Přijel k nám na sál, na kterém jsme už ale došívali. Bylo hotovo. Ale morální podpora člověka, kterého si vážíme, byla přesto velká,“ zdůrazňuje. „Z Vídně tehdy přivezl láhev šampaňského, a přestože se v nemocnici nesmí pít, otevřeli jsme ji a přiťukli si.“

Celý rozhovor si poslechněte v audiu.