Nejvíce krajanů žije v chorvatské Slavonii. Stěhovali se sem 150 let

5. srpen 2017

Pokud se v českém prostředí hovoří o krajanech žijících na Balkáně, povětšinou se mluví o turisticky oblíbeném rumunském Banátu. Právě tam se nachází několik vesnic obývaných potomky českých přistěhovalců. Podstatně méně si uvědomujeme, že čeští krajané žijí také na sousední Vojvodině, respektive nížinné části historické banátské oblasti. Krajany však nenajdeme pouze v dnešním Rumunsku a Srbsku. Zdaleka největší počet jich žije v řadě vesnic chorvatské Slavonie.

Epicentrem krajanského života je v této oblasti městečko Daruvar ležící přibližně padesát kilometrů na jih od hranic Maďarska. Údaj z roku 1900 vypovídá o tom, že na přelomu století žilo na území dnešního Chorvatska 31,5 tisíce obyvatel hlásících se k české národnosti.

V té době však také doznívá poslední přistěhovalecká vlna a počet novousedlíků z českých zemí se rok od roku snižuje. Dnes žije na území Chorvatska kolem 13 tisíc krajanů.

Češi se do Chorvatska stěhovali po téměř sto padesát let. Jejich usazování však neprobíhalo rovnoměrně a časově uceleně. Zřídkakdy se stávalo, že všichni přistěhovalci pocházeli z jedné obce nebo z jednoho okresu a že se najednou vydali na cestu.

Náměstí v Daruvaru

Vítaní novousedlíci

Lze říci, že mezi prvními přistěhovalci byly nejpočetnější rodiny z národnostně smíšených česko-německých okresů, později se na cestu vydávali sami Češi a s poslední vlnou se do Chorvatska přistěhovali hlavně lidé z Moravy.

Přistěhovalci z českých zemí se povětšinou usazovali na širokém prostranství podle toho, kde jim úřady nebo panství vykazovala nová sídliště. Čeští novousedlíci byli vítanými příchozími. Měli kulturní a hospodářské návyky a přispívali k rozvoji celé oblasti. Po vzniku jednotného jihoslovanského státu byli navíc vnímáni jako pojítko se spřáteleným Československem.

Politické turbulence 40. a 50. let přitom nic neubraly na jejich společenském postavení v rámci Jugoslávie. Krajanský život byl pestrý i v dobách, kdy je mateřská země jejich předků nijak nepodporovala a povědomí o krajanech ve Slavonii se z českého prostředí vytrácelo.

Rozcestník na nádvoří krajanského centra

Krajanská současnost

Podíváme-li se na současnou krajanskou činnost, musíme konstatovat, že spolky jsou stále velmi aktivní. Téměř v každé besedě působí taneční či pěvecké skupiny nebo divadelní soubory. V Daruvaru je činné i krajanské nakladatelství Jednota vydávající mimo jiné stejnojmenný týdeník.

Není přitom výjimkou, že i chorvatští spoluobčané ovládají češtinu a znají české zvyky. Besedy totiž představují mnohdy jedinou příležitost kulturního vyžití. Přes všechny tyto úspěchy se počet českých krajanů v besedách snižuje. Důvodem je především odchod mladých lidí do větších měst nebo migrace za prací.

Daruvar a okolí je přitom regionem mnoha krás a lákadel. Historické lázeňské městečko posazené v přívětivé krajině s polnostmi, lesy a vinohrady nyní čeká na budoucnost, která by mu navrátila jeho dřívější váženost a krásu. Kulturní život českých krajanů těmto snahám viditelně napomáhá.

autor: Petr Slinták
Spustit audio