Největší ptakopysk lovil i želvy
Paleontologové popsali nový druh ptakopyska. Byl mnohem větší než jeho dnešní příbuzný a jeho zobák lemovala řada zubů.
Ptakopysk, který dostal jméno Obdurodon tharalkooschild, je pro vědecký svět obrovským překvapením. Nejstarší fosilie ptakopysků jsou staré asi 61 milionů let a pocházejí z Jižní Ameriky. Až dosud to podle fosilního záznamu vypadalo, že postupem doby se ptakopyskové zmenšovali a zároveň se redukovaly jejich zuby. Současný ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je už zcela bezzubý. Také se zdálo, že vývoj ptakopysků byl prakticky lineární, a že v jednu dobu existoval vždy jen jeden druh.
Jediný fosilní zub, který pochází z 5 až 15 milionů let starých vrstev v severozápadním Queenslandu, ale přiměl vědce, aby tyto názory přehodnotili a uznali existenci boční větve obřích ptakopysků. Podle velikosti zubu spočítali, že Obdurodon tharalkooschild měřil téměř jeden metr. Byl tedy dvakrát tak velký než ptakopysk podivný. Zub má výrazné hrbolky a prohlubně, které naznačují, že obří pravěký ptakopysk nelovil jen korýše a další bezobratlé živočichy, jako to dělá jeho žijící příbuzný. V jeho zubatém zobáku zřejmě končily i dvojdyšné ryby bahníci, žáby a dokonce želvy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
