Největší kosmický radioteleskop

Rusko výrazně přispěje k výzkumu vesmíru a to na radiových vlnách. V pondělí 18. července vypustilo do kosmu družici Spektr-R vyrobenou v Lavočkinově konstrukční kanceláři a výrobním závodě. Jde o největší radioteleskop jaký kdy byl k vědeckým účelům do vesmíru vypuštěn. Průměr paraboly je 10 metrů a pro představu s jakou přesností musela být vyrobena, tak odchylka od ideálního paraboloidu je maximálně plus minus 2 milimetry.

Radiová květina
Deset metrů je tak velký rozměr, že se nevejde do žádné kosmické lodi. Ani americké raketoplány, které byly teď vyřazeny z provozu, by parabolu nedokázaly vynést. Do jejich nákladového prostoru se vešel objekt o průměru max. 5 metrů. A tak nebylo jiné možnosti, než dostat anténu do vesmíru ve složeném stavu. V tom měla průměr 3,6 m a délku 7,6 m. Ruští inženýři museli vymyslet speciální mechanismus, který po startu radioteleskop rozvine do požadovaných rozměrů. Byla to zároveň kritická fáze letu. Kdyby se anténa nerozvinula, celý radioteleskop by byl k ničemu. Ale družice zatím funguje bezvadně a pět dní po startu se anténa úspěšně rozevřela. Rozevírala se velmi pozvolně a inženýři to přirovnávají k rozkvétání květu lilie. V tomto případě má 27 kovových okvětních lístků.

Spektr-R ve svinutém stavu|foto: Lavočkinova konstrukční kancelář a výrobní závod

Spolupráce se Zemí
Nutno podotknout, že sonda má za sebou skutečně dlouhou přípravu provázenou odklady a nedostatkem peněz. Pracovalo se na ni v podstatě 20 let. Ale na výsledek se těší všichni vědci, protože bude znamenat velký krok kupředu. Spektr-R nebude pracovat sám, ale ve spolupráci s dalšími pozemními radioteleskopy v projektu RadioAstron. Tento způsob je dnes poměrně běžný. Dva nebo i více dalekohledů hledí současně na stejný kosmický objekt, jejich obraz se počítačově sčítá a dosahuje se lepších výsledků, než kdyby pozoroval každý z nich zvlášť. Společné pozorování téhož objektu totiž umožňuje zvýšit rozlišovací schopnost. Vědci uvádí, že Spektr-R ve spolupráci s pozemními radioteleskopy dosáhne 30krát až 50krát lepších výsledků, než dokáží současné radioteleskopy.

Mezi Zemí a Měsícem
Pro rozlišovací schopnost soustavy radioteleskopů platí, že je tím větší, čím jsou od sebe dál. Z tohoto důvodu má Spektr-R neobvyklou oběžnou dráhu. V nejbližším bodě je od Země tisíc kilometrů daleko, zatímco v nejvzdálenějším přes 330 tisíc. Můžeme si to představit tak, že krouží mezi Zemí a Měsícem, i když slovo krouží se k takto protáhlé elipse ani trochu nehodí. Protože je dráha družice velmi dlouhá, trvá jí 8 dní, než ji celou urazí.

Předstartovní příprava radioteleskopu Spektr-R|foto: Lavočkinova konstrukční kancelář a výrobní závod

Odhalení exotických objektů
Spektr-R má pracovat aspoň 5 let a za tu dobu nashromáždí obrovské množství dat. Vždyť za jedinou sekundu je schopen přenést 140 megabitů. Cílem nového kosmického radioteleskopu je sledování radiového záření vzdálených galaxií a kvasarů, struktury a dynamiky oblastí přímo sousedící s hmotnými černými děrami, studium černých děr a neutronových hvězd v naší Galaxii, měření vzdálenosti a rychlosti pulsarů a jiných galaktických zdrojů, struktura mezihvězdné plazmy, studium možných projevů temné hmoty a temné energie a stanovení základních kosmologických parametrů. Je to pestrá směs úkolů a vědci už vybrali pro studium 20 až 30 nejzajímavější a nejsilnějších radiových zdrojů, které bude Spektr-R sledovat přednostně.