Nejstarší solný důl na světě

Sůl měla ve starověku i středověku jak ekonomický, tak symbolický význam. Lidé ji získávali dvěma způsoby: buď sbírali odpařenou sůl ve slaných mokřinách, nebo ji těžili ze sedimentárních hornin s vysokým obsahem jedlé soli. Jedno z takových ložisek soli (Duzdagi) leží v údolí Araks v Ázerbajdžánu. Kolem něj vedla Hedvábná stezka, která spojovala Tabríz na severu Íránu s Konstantinopolí. Dosud nejstarší známky těžby soli v těchto dolech, které jsou stále v provozu, pocházely z konce druhého tisíciletí před naším letopočtem. Datování bylo provedeno na základě nálezu zhroucené chodby, která pohřbila čtyři horníky a byla objevena v 70. letech minulého století.

Současný výzkum a systematické vykopávky archeologů z francouzského Národního střediska pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique, CNRS) však odhalily, že lidé v Duzdagi těžili sůl už v 5. tisíciletí př. n. l. Dokazují to četné nálezy nářadí a keramiky, z nichž nejstarší pocházejí z roku 4500 př. n. l. Je to vůbec poprvé, kdy byly tak staré artefakty nalezeny v solných dolech. Archeologové jsou proto přesvědčeni, že solné doly v údolí Araks jsou nejstarší na světě. O něco mladší nálezy zase dokazují, že kolem roku 3500 př. n. l. už byly solné doly intenzivně využívány. Kolem vchodů do zhroucených důlních chodeb vědci nalezli stovky kamenných kladiv a krumpáčů. Často se zde také nacházely fragmenty keramiky typické pro kuro-arakskou kulturu, které umožnily datování archeologických nálezů.

Zdroj: Science Daily