Nejstarší důkaz o pěstování kukuřice

Mezi stovkami rostlin, které byly domestikovány na americkém kontinentu, je pravděpodobně nejvýznamnější kukuřice (Zea mays). Jejím divokým předkem byla tráva, které se říká teosinte. Genetické studie obou moderních druhů rostlin ukázaly, že k domestikaci muselo dojít v tropické oblasti jihozápadního Mexika. Až dosud zde ale neprobíhal žádný archeologický průzkum prehistorického osídlení, který by tuto teorii podpořil přímými důkazy.

Teprve nyní zde mezinárodní tým vědců pod vedením archeobotaničky Dolores Piperno zkoumal stopy lidského osídlení z doby před 8000 až 9000 lety, které bylo pro domestikaci kukuřice pravděpodobně zásadní. Na kamenných nástrojích a ve zbytcích rostlinného materiálu vědci objevili mikrofosílie kukuřičného škrobu, které naznačují, že kukuřice byla domestikována už nejméně před 8700 lety. Tento závěr, publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, souhlasí s výsledky předchozího výzkumu, podle kterých se kukuřice rozšířila do Panamy před 7600 lety a na severu Jižní Ameriky byla dobře usazena už před 6000 lety.