Nejrozšířenější lidský genom v Evropě doby ledové pochází z Dolních Věstonic

16. květen 2016

Dnešní Plus

Nová genetická studie zveřejněná v časopise Nature ukázala, že předci většiny dnešních Evropanů přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety. Pro naše vědce, ale bylo zajímavější to, jaký typ člověka v době ledové v Evropě převládal.

Podle výsledků mezinárodního týmu, na kterém se podíleli i čeští archeologové z Masarykovy univerzity v Brně to byl genofond lidí z Dolních Věstonic.

Archeologové zkoumali proměnu DNA u Homo sapiens té doby. Když se ale dostaneme do Věstonic a posuneme do období kolem 35 tisíc let zpět, DNA je zde už o mnoho více společná.

„Tyto vzorky už vytvářejí jednotný genetický cluster Věstonice,“ potvrdil v Dnešním Plusu ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Svoboda. Ten je zároveň vedoucím výzkumné základny Archeologického ústavu AV ČR v Dolních Věstonicích.

Jde tedy o jednu populaci, která je definovatelná, a už se nepředpokládá, že by do ní geneticky migrovaly zvenčí další. „A ta přetrvává v Evropě dále, a nejen ve Věstonicích. Je doložena mimo jiní i v Itálii, Belgii nebo Rakousku.“

Vědci měli k dipozici 51 vzorků kosterních pozůstatků z celé Evropy, novinkou ale byla metoda kterou použili. Tu nedávno vyvinuli němečtí genetici: dokáží díky ní rozlišit mnohem lépe původní DNA od genetických nánosů, které se na pozůstatky dostávaly v průběhu doby.

„Záměrně jsme vyčkávali, a chtěli jsme napřed udělat úplný popis koster. V roce 2006 byla vydána velká kniha čistě o morfologii kostí a jejich kontextu,“ vysvětlil archeolog.

Mezitím se vyprecizovala metoda získávání autentické DNA. „Teprve tehdy jsme zahájili spolupráci s genetiky.“

A výsledky nové studie tak potvrdily, co výzkum českých archeologů už delší dobu naznačoval. „Ono se to tuší už delší dobu, ale je pěkné, že to všechno zapadá i do toho, co jsme si mysleli na základě našich klasických prací.“

„My děláme popisy koster, kultury, technologií, způsobu života a lovu, a teď máme nový pohled genetiky. A já jsem rád, že to celkem sedí. Je to povzbuzující,“ shrnul Jiří Svoboda.

Vědci samozřejmě objevili v Evropě i jiné, starší nálezy z odlišných genetických populací, ale vždy šlo jen o jednotlivce, ze kterých nelze genom řádně stanovit.

A právě v tom byl nález celého souboru jedinců ve věstonické lokalitě výjimečný. Věstonický genofond, který měli tehdejší lidé společný, se zatím jeví jako největší a nejstarší v historii Evropy.