Nedocenění zemědělci Mayové

Mayská říše existovala už v roce 1000 před naším letopočtem a svého vrcholu dosáhla v letech 400 až 900 našeho letopočtu. Domovinou Mayů byl poloostrov Yucatán – drsné prostředí sužované opakovanými suchy a vzestupy hladiny oceánu. Skalnatý terén se střídal s bažinami. Mayové byli závislí na zemědělství a jednou z velkých historických otázek je, jak v tak nepříznivých podmínkách dokázali vytvořit tak hustou populaci. Studie geografů z George Mason University ve Virginii dokazuje, že Mayové se dokázali uživit i díky tomu, že bažinatou krajinu aktivně měnili na zemědělskou.

V 70. letech minulého století archeologové objevili zbytky kanálů, které se táhly bažinatými oblastmi. Dlouho však nebylo jasné, kam až se kanály táhly a do jaké míry byly pro mayské zemědělství významné. Nové vykopávky spolu s analýzou izotopů uhlíku z půdy bažin a terasovitých polí ukazují, že Mayové stavěli kanály mezi jednotlivými bažinami a odváděli jimi vodu. Jakmile bažinu dost vysušili, nanosili do ní půdu, která vytvořila vyvýšené pole. Na něm byly kořeny pěstovaných rostlin – například kukuřice nebo avokáda – nad podmáčenou půdou. Rostliny tak mohly nasávat vláhu, ale netopily se.

Systém zemědělsky využitých bažin nebyl nijak malý – průzkum pomocí Google Earth naznačuje, že napříč byl široký kolem 100 kilometrů. Manipulace s krajinou v takovém měřítku je úctyhodná a podle vědců si zemědělství Mayů zaslouží stejný obdiv jako jejich architektura nebo intelektuální schopnosti.

Zdroj: NatureNews, Catena