Nečekaný posun v chování opic
Na první pohled jsou chápani severní zářným příkladem ochranářského úsilí. Vědci však u nich vypozorovali nečekaný efekt: populace změnila své chování, což ovlivnilo její úmrtnost i počet nově narozených mláďat.
Chápan severní neboli muriqui (Brachyteles hypoxanthus) je kriticky ohrožený endemický druh primáta z pralesů Brazílie. Za posledních 30 let se jeho populace rozrostla z 60 jedinců na téměř 300 jedinců a začala tak narážet na limity dané životním prostředím. Osudy jednotlivých zvířat sledují biologové z Wisconsinské univerzity v Madisonu. Z dat, která získali za 28 let dlouhé období, vyplývá, že chování chápanů severních se podstatně změnilo. Zároveň se zvýšila jejich plodnost i úmrtnost, což je zejména u rostoucí populace nečekaná kombinace. Obě změny spolu ale zřejmě souvisí.
Ačkoli jsou chápani severní typicky stromová zvířata, během populačního růstu začali čím dál víc slézat na zem a využívat zdejší zdroje. Na zem se chodí napít i nakrmit a dokonce si na ní hrají a páří se. Toto chování jim sice zajistilo nové prostředí a více potravy, ale také přineslo zvýšené riziko predace a nákazy některými chorobami. Logickým následkem je zvýšená úmrtnost. Tuto teorii podporuje i to, že úmrtnost není rovnoměrná u všech pohlaví a věkových skupin. Nejčastěji umírají mladí samci, kteří tráví na zemi víc času než samice a starší samci. Zatím se zdá, že zvýšená plodnost chápanů severních dokáže s jejich vyšší úmrtností držet krok. Kdyby jí však nebylo, zastavila by se populace na počtu kolem 200 jedinců a už by se nezvětšovala.
Studie vyvolává řadu otázek, které se týkají jak managementu tak hodnocení míry ohrožení jednotlivých druhů. To se často provádí na základě velikosti populace bez hlubších znalostí o její demografii a chování. A jak dokazují chápani severní, právě to může nabrat nečekaný směr.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.