Nebezpeční kaloni plaví
Populace kaloňů, kteří jsou rozšířeni téměř po celé Africe, je promořena hned dvěma nebezpečnými viry. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity a jejich kolegů.
Africký kaloň plavý (Eidolon helvum) se v milionových počtech vyskytuje v blízkosti lidských sídlišť. Vědci jej považují za rezervoár dvou nebezpečných virů. Prvním je virus Lagos (Lagos bat virus), který se podobá viru vztekliny. Zatím nenakazil žádného člověka, ale byl izolován od domácích zvířat a je proto považován za potenciální lidský patogen. Dalším je henipavirus, který vyvolává fatální onemocnění zvířat i lidí. O přítomnosti viru Lagos a henipaviru u kaloňů plavých nebylo pochyb, ale až dosud nikdo nevěděl, jak moc jsou tyto viry v jejich populaci rozšířeny.
Studie britských vědců, kteří otestovali víc než 2000 kaloňů z dvanácti zemí napříč africkým kontinentem, bohužel přináší spíš špatné zprávy. Zaprvé, všichni testovaní kaloni si byli geneticky velmi podobní, což znamená, že migrují téměř přes celý kontinent a tvoří jedinou obrovskou populaci, v níž se viry snadno šíří. 34 procent zvířat je nakaženo virem Lagos a 42 procent henipavirem. Možnost přenosu těchto virů na člověka zvyšuje to, že kaloni žijí v blízkosti lidí a často jsou loveni pro maso.
Situace tak vyvolává obavy, ale snaha o odstranění kaloňů z blízkosti lidských sídlišť by podle vědců byla kontraproduktivní. U zvířat by totiž vyvolala stres, který šíření virů jen podporuje. Jedinou možností tak zůstává další výzkum a osvěta místních lidí, kteří by se měli naučit vyvarovat kontaktu s kaloni a správně si ošetřit případné kousnutí.
Zdroj: University of Cambridge
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
