Neandrtálské děti rostly rychleji

Lidé mají ve srovnání s ostatními primáty neobvykle dlouhý život s dlouhým obdobím dospívání a pozdním rozmnožováním. Kdy se tento vývojový vzorec objevil, není zcela jasné. Výzkum růstových prstenců na zubech naznačuje, že australopitékové a časné druhy rodu Homo dospívali rychleji než moderní lidé. Otázkou však bylo, nakolik se růstový vzorec lišil u moderních lidí a neandrtálců.

Tým vědců z Harvardské univerzity a Planckova institutu pro evoluční biologii ji řešil s pomocí Evropského synchrotronového zařízení, ve kterém prozkoumal osm zubů malých neandrtálců a tři fosilní zuby dětí moderních lidí. Podrobná analýza růstových linií na zubech odhalila, že jedno z nejznámějších neandrtálských dětí nezemřelo ve věku pěti let, jak se dosud soudilo. Dítě, které bylo počátkem 19. století nalezeno v Belgii, bylo teprve tříleté. Také ostatní malí neandrtálci vyspívali mnohem rychleji než potomci moderních lidí. Znamená to, že prodloužené dětství a dospívání je relativně čerstvou evoluční novinkou.

Autoři studie se domnívají, že právě tohle mohl být faktor, díky kterému měli moderní lidé nad neandrtálci navrch. Výhodnější než primitivní strategie „žij rychle a zemři brzy“ zřejmě byla strategie delšího života, která umožnila učit se a rozvíjet komplexní poznávací schopnosti.

Zdroj: ScienceDaily, ScienceNow, PNAS