Návrat československé komety

Čeští a slovenští milovníci noční oblohy si mohou začít mnout ruce hrdostí. Na ranní obloze se ve třetí dekádě tohoto měsíce objeví kometa, jejíž objev ze dvou třetin náleží bývalému Československu. Byť nepůjde o enormně jasnou vlasatici, jakou už několik let nadšenci z celého světa žíznivě vyhlížejí, bude kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková na nebi severní polokoule příjemným návštěvníkem. Jako protáhlou mlhavou skvrnku s výraznou hlavou ji budeme moci spatřit už malým dalekohledem nízko nad východním obzorem v souhvězdí Lva.

Československo-japonský objev
O objev komety se zasloužila ve své době aktivní dvojice československých pozorovatelů, která nezávisle na sobě a na japonském pozorovateli Minoru Hondovi našla kometu jako slabou „mlhovinku“ na počátku prosince roku 1948. Zatímco Honda učinil svůj objev čočkovým dalekohledem o průměru 15 cm 3. prosince, dnes již legendární český astronom Antonín Mrkos svou zprávu o objevu podával o tři dny později. 7. prosince pak kometu našla Slovenka Ľudmila Pajdušáková, Mrkosova kolegyně a spřízněná suše. Oba ji objevili ze Skalnatého plesa za mrazivých, ale průzračných tatranských nocí pomocí dělostřeleckého binaru Somet o průměru objektivů 10 cm, který se za války užíval k zaměřování nepřátelských letadel.

Observatoř na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách|foto: Astronomický ústav Slovenské akademie věd

Připomeňme, že Antonín Mrkos (1918 – 1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi roky 1946 – 1961 ve vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil zmíněný světelný binokulár Somet Binar s 25násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře v jižních Čechách, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P, Ľudmilou Pajdušákovou (1916 – 1979) byl dokonce krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.

Jako Jupiterova loutka
Kometa je členkou tzv. Jupiterovy rodiny komet. Její dráha bývá touto obří planetou často ovlivňována. Poslední výrazné přiblížení k Jupiteru proběhlo v roce 1983 a další nastane v roce 2030. Ačkoliv změny dráhy nejsou zanedbatelné, na její pozorovatelnost příliš výrazný vliv nemají. Kometa se ke Slunci vrací každých 5,2 let a její přibližně kilometrové jádro na noční obloze příliš nezazáří. Teprve při průchodu přísluním, v němž se jádro komety octne asi v půli vzdálenosti mezi Zemí a naší mateřskou hvězdou, se stává nejlépe pozorovatelnou. Bohužel právě kvůli malé úhlové vzdálenosti od Slunce ji v maximu jasu nemůžeme nikdy očekávat vysoko na noční obloze.

Snímek komety Honda-Mrkos-Pajdušáková z 2. srpna 2011|foto: Michael Jäger

Příznivý návrat
Letošní návrat komety 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková patří k jedněm z těch nejpříznivějších. Už 15. srpna se její ledo-prachové jádro k Zemi přiblížilo na vzdálenost asi 9 milionů km, což je pro představu 23násobek trasy mezi Zemí a Měsícem. Přísluním pak projde 28. září, kdy už bude viditelná na ranní obloze ještě před rozbřeskem. Tehdy by její zdánlivá jasnost měla dosahovat přibližně 7. magnitudy. Takovou skvrnku odhalí už lovecký triedr. Teoretická pozorovatelnost komety však začíná již o týden dřív, ráno 20. září, kdy se kometa dostane ještě před svítáním 5° nad východní obzor. V den přísluní to bude už 9° vysoko, což její vyhledání značně usnadní. Krásnější pohled samozřejmě nabídne větší přístroj, který odhalí poměrně výrazný střed hlavy a od obzoru protažený chvost. Výhodou bude i to, že od 26. září do 10. října nebude rušit pozorování Měsíc. Po průchodu přísluním začne kometa rychle slábnout a její výška nad obzorem bude velice zvolna růst.

Kometu hledejte pod srdcem Lva
Pro vyhledání komety se vybavte malým dalekohledem, najděte si místo s odkrytým východním obzorem a daleko od rušivého světla měst. Přímo nad východním obzorem se po 5. hodině ranní bude rozkládat poměrně snadno rozeznatelné souhvězdí Lva. Na obloze je Lev vyobrazen z boku, odpočívající s předními tlapami pod honosnou hřívou. Nejjasnější hvězda Lva, Regulus, znázorňuje jeho srdce. A právě ta bude pro vyhledání komety skvělým orientačním vodítkem. Kometa se bude dennodenně pohybovat vůči Regulovi vlevo dolů.

Pohyb komety Honda-Mrkos-Pajdušáková v souhvězdí Lva mezi 24. zářím a 10. říjnem 2011|foto: Petr Horálek

Poměrně jasných komet objevených či spoluobjevených českými astronomy je jako šafránu. Proto za dobrého počasí neváhejte a vydejte se najít malým dalekohledem krátce před rozbřeskem tuto mlhavou „holubičku“ české historie. Další příležitost k pozorování této jasnější československé komety nastane při jejím návratu v roce 2017. Tehdy však bude kometa kvůli větší vzdálenosti od Slunce již slabá a nevýrazná.