Následky havárie v ukrajinské jaderné elektrárně by byly oproti válce zanedbatelné, míní jaderný fyzik Wagner
Ruské raketové útoky ponořily Ukrajinu do tmy. Útoky zacílené na energetickou infrastrukturu ohrožují i ukrajinské jaderné elektrárny, které musely přejít do režimu havarijní ochrany. „Jaderná elektrárna je velice kompaktní a velký objekt. Poškodit ji i třeba přímým zásahem rakety je problematické. Lze zničit transformátory a podpůrná zařízení, zatím na ně ale Rusko neútočí,“ popisuje jaderný fyzik Vladimír Wagner.
Jak vysvětluje, elektrická síť funguje v situaci, kdy je produkce vyrovnaná se spotřebou. Velkým rizikem je tak podpětí, kdy je nedostatek výroby, i přepětí v důsledku nedostatečného odběru, kdy hrozí poškození zbývajících transformátorů.
Čtěte také
V případě jaderných elektráren riziko spočítá v tom, když přijdou o zdroj elektřiny potřebný pro chlazení. Pokud je elektrárna v provozu, zajišťuje si elektřinu sama, v případně odstavení ale přechází na záložní zdroje, například dieselové agregáty.
„Štěpná reakce se dá zastavit ze sekundy na sekundu. Problém je, že během provozu vznikají radioaktivní prvky, které se rozpadají a produkují teplo. Tepelný výkon elektrárny klesne na jednotky procent a dále klesá, ale i tak vyžaduje chlazení,“ uvádí s tím, že například vyhořelé palivo v bazénech se musí chladit měsíce a roky.
Wagner upozorňuje, že případná havárie některé z ukrajinských elektráren by byla zcela odlišná od té černobylské v roce 1986, protože jejich reaktory jsou v ochranném obalu, který brání úniku radioaktivity.
V Evropě bychom měli přehodnotit přístup k energetice a daleko větší důraz dát na bezpečnost a racionalitu bez ideologie.
Vladimír Wagnerf
„V Černobylu nastalo to nejhorší, co mohlo. K havárii došlo v průběhu štěpné reakce, kterou se nepodařilo včas zastavit. Zde by to mohlo být v důsledku zničení infrastruktury, takže postupné, výkon by byl daleko menší a oblast zasažení s nějakými zdravotními dopady by byla v řádu desítek kilometrů,“ srovnává s tím, že i následky případné havárie by byly zanedbatelné oproti dopadům války.
Více jádra
Jaderné elektrárny se dnes prý paradoxně stávají pro Ukrajinu výhodou, i protože je možné je lépe chránit protivzdušnou obranou než jiné daleko více rozptýlené tepelné elektrárny.
„V mírových dobách měla Ukrajina polovinu elektřiny z jádra a i dnes bez Rusy okupované Záporožské elektrárny dávají výkon asi devíti Temelínů, přitom spotřeba je dnes nižší,“ srovnává. Úkolem pro ukrajinské spojence je pak poskytnutí co největšího množství dieselových agregátů a dílů i odborníků pro rychlou opravu transformátorů.
Čtěte také
Česko by se podle Wagnera mělo na základě zkušeností z dění na Ukrajině lépe připravit na blackouty a jejich co nejrychlejší odstranění. Dodatečná opatření se ovšem promítnou i do zvýšených cen energií. Za ty je prý odpovědné nejen Rusko, ale i Evropa tím, jak přistupovala ke svému energetickému mixu a potlačovala jadernou a uhelnou energetiku.
„Německá Energiewende by vedla k obrovským problémům i bez té války. Nordstream a levný plyn z Ruska ten problém oddálil, ale byl by tu. V Evropě bychom měli přehodnotit přístup k energetice a daleko větší důraz dát na bezpečnost a racionalitu bez ideologie,“ uzavírá Wagner, podle kterého je nutné budovat nové jaderné zdroje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Cílek: Plynový blackout je hrozivá věc. Může trvat týdny až měsíce, v případě velkých měst i rok
Jak se na energetickou krizi může konkrétní člověk připravit v době, kdy jsou reálné hrozby nedostatku či výpadků energií?
-
Ruská hra o trůny. Kdo všechno jde Putinovi po krku?
Zima přichází, diktátor zatím neodchází. Ale v kuloárech Kremlu nepanuje úplná selanka. Putin si musí hlídat záda. Kdo mu jde po krku?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.