Následky havárie v ukrajinské jaderné elektrárně by byly oproti válce zanedbatelné, míní jaderný fyzik Wagner

Jak vysvětluje, elektrická síť funguje v situaci, kdy je produkce vyrovnaná se spotřebou. Velkým rizikem je tak podpětí, kdy je nedostatek výroby, i přepětí v důsledku nedostatečného odběru, kdy hrozí poškození zbývajících transformátorů.

Čtěte také

Katastrofický scénář havárie Záporožské elektrárny? Česko v ohrožení není, uklidňuje expert

V případě jaderných elektráren riziko spočítá v tom, když přijdou o zdroj elektřiny potřebný pro chlazení. Pokud je elektrárna v provozu, zajišťuje si elektřinu sama, v případně odstavení ale přechází na záložní zdroje, například dieselové agregáty.

„Štěpná reakce se dá zastavit ze sekundy na sekundu. Problém je, že během provozu vznikají radioaktivní prvky, které se rozpadají a produkují teplo. Tepelný výkon elektrárny klesne na jednotky procent a dále klesá, ale i tak vyžaduje chlazení,“ uvádí s tím, že například vyhořelé palivo v bazénech se musí chladit měsíce a roky.

Wagner upozorňuje, že případná havárie některé z ukrajinských elektráren by byla zcela odlišná od té černobylské v roce 1986, protože jejich reaktory jsou v ochranném obalu, který brání úniku radioaktivity.

V Evropě bychom měli přehodnotit přístup k energetice a daleko větší důraz dát na bezpečnost a racionalitu bez ideologie.
Vladimír Wagnerf

„V Černobylu nastalo to nejhorší, co mohlo. K havárii došlo v průběhu štěpné reakce, kterou se nepodařilo včas zastavit. Zde by to mohlo být v důsledku zničení infrastruktury, takže postupné, výkon by byl daleko menší a oblast zasažení s nějakými zdravotními dopady by byla v řádu desítek kilometrů,“ srovnává s tím, že i následky případné havárie by byly zanedbatelné oproti dopadům války.

Více jádra

Jaderné elektrárny se dnes prý paradoxně stávají pro Ukrajinu výhodou, i protože je možné je lépe chránit protivzdušnou obranou než jiné daleko více rozptýlené tepelné elektrárny.

„V mírových dobách měla Ukrajina polovinu elektřiny z jádra a i dnes bez Rusy okupované Záporožské elektrárny dávají výkon asi devíti Temelínů, přitom spotřeba je dnes nižší,“ srovnává. Úkolem pro ukrajinské spojence je pak poskytnutí co největšího množství dieselových agregátů a dílů i odborníků pro rychlou opravu transformátorů.

Čtěte také

V konečném důsledku je solární elektrárna ekonomicky výhodnější než jádro, věří podnikatel Sobotka

Česko by se podle Wagnera mělo na základě zkušeností z dění na Ukrajině lépe připravit na blackouty a jejich co nejrychlejší odstranění. Dodatečná opatření se ovšem promítnou i do zvýšených cen energií. Za ty je prý odpovědné nejen Rusko, ale i Evropa tím, jak přistupovala ke svému energetickému mixu a potlačovala jadernou a uhelnou energetiku.

„Německá Energiewende by vedla k obrovským problémům i bez té války. Nordstream a levný plyn z Ruska ten problém oddálil, ale byl by tu. V Evropě bychom měli přehodnotit přístup k energetice a daleko větší důraz dát na bezpečnost a racionalitu bez ideologie,“ uzavírá Wagner, podle kterého je nutné budovat nové jaderné zdroje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.