Narovnání práv stejnopohlavních párů? Dali jsme jim 95 procent, říká Válková. Společnost je připravena na 100, oponuje Šebelová

1. březen 2024

Poslanci odsouhlasili gayům a lesbám partnerství, které nepovoluje adopce, ale umožňuje osvojení biologického potomka jednoho z partnerů. Jde o dobrý kompromis pro stejnopohlavní páry? Diskutují poslankyně hnutí ANO Helena Válková a poslankyně a místopředsedkyně hnutí Starostové a nezávislí Michaela Šebelová.

Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou napsala na síť X, že Česko se stane 38. zemí s rovnými právy pro páry stejného pohlaví.

Rovnost ovšem není úplná, protože stejnopohlavní páry stále nemohou adoptovat děti.

„Jde nám o to, aby 95 procent práv, o kterých se vůbec nemluví, bylo narovnáno,“ říká Helena Válková. „Každý z nás má jinou prioritu. Z kontaktu a rozhovorů s lidmi, kteří jsou v těchto skupinách, tak ne všichni prahnou po tom osvojit si dítě. A ti jsou za změnu velmi rádi.“

Čtěte také

Vůči tvrzení Aleny Schillerové se vymezuje Michaela Šebelová. „Kdyby hnutí ANO prosadilo zrovnoprávnění homosexuálních svazků, tak by mohlo prosadit plnou verzi manželství pro všechny,“ kritizuje. Oponentům podle ní vadil zejména název svazku stejnopohlavních párů. „I kdybychom ten název změnili, byť je to pořád určitá diskriminace, tak tam není společná adopce a zůstává tam veliká kaňka.“

Podle Válkové hlasování poslanců musí reprezentovat všechny občany, včetně těch konzervativnějších, kterých je mezi jejich voliči celá řada.

„Hnutí ANO se snaží vyjít vstříc populaci, která není zatím tak daleko jako ta, která se nejvíce ozývá a reprezentuje, například spolek Jsme fér,“ srovnává se svou zkušeností z rozhovorů s voliči. „Ještě v pondělí u mě v poslanecké kanceláři v Benešově byli lidé s peticemi, které podepsaly tisíce lidí, i lékaři nebo učitelé, a žádali, abychom neschválili ten název a úplné osvojení.“

Individuální zkušenost

Naopak z průzkumů vyplývá, že česká veřejnost manželství pro všechny většinou podporuje.

Čtěte také

„Nemůžeme tvrdit, že Sněmovna schválila to, co chtějí občané České republiky,“ říká Šebelová. „Občané České republiky jsou připraveni na narovnání práv stejnopohlavních párů. Bohužel na to nebyla připravená tato Poslanecká sněmovna. Mám dojem, že zvítězila politika nad lidskostí.“

Názorové rozdíly v populaci jsou dány hlavně věkem a také osobní zkušeností s problematikou.

„Když jsem se ptala v seniorských zařízeních, jak bych měla hlasovat, tak ti, kteří říkali, abych zvedla ruku pro manželství pro všechny bez omezení, jsou právě ti, kteří mají individuální zkušenost doma nebo od svých přátel,“ podotýká Válková. „Ti, kteří problematiku znají, jsou samozřejmě citlivější, kdežto ti, kteří ji neznají osobně, tomu třeba nerozumí.“

Čtěte také

Zařazení schválených práv do občanského zákoníku je velkým posunem ve společenské debatě. Diskuse má ovšem stále své limity.

„Mám reakce lidí, kteří jsou velmi smutní z toho, že hlasování poslanců ukázalo, že je mnozí zákonodárci neberou jako sobě rovné, že pořád mají pocit, že je potřeba je dvakrát prověřovat jenom proto, aby si společně vzali dítě z ústavu. To ty lidi zraňuje a to mě na celém výsledku mrzí,“ konstatuje Šebelová.

Poslanci návrh schválili a nyní míří do Senátu, který své konzervativní zaměření ukázal například na Istanbulské úmluvě. Budeme tedy čekat, co bude dál.

Více podrobností o různých podobách návrhu i schváleném znění si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.