Nález sousoší dětí Kleopatry a Marca Antonia
Po desetiletích zapomnění v depozitáři Egyptského muzea v Káhiře našlo cestu na denní světlo sousoší dětí, jejichž rodiči byli egyptská královna Kleopatra VII. a římský triumvir Marcus Antonius.
Pískovcové sousoší objevili archeologové už v roce 1918 na západním břehu Nilu v Dendeře. Desetimetrový kolos zachycuje v nadživotní velikosti chlapce a dívku, kteří se drží jednou rukou kolem ramen a druhou každý z nich svírá kroutícího se hada. Chlapec má za sebou sluneční kotouč a za dívkou se rýsuje srpek i kotouč Měsíce. Bohužel, tváře nejsou dobře zachovalé a jejich rysy setřel čas. Hvězdy, jež jsou místy na sousoší patrné, dokládají, že deska se sousoším hocha a dívky byla součástí velkolepé výzdoby stropu.
Sousoší leželo pod katalogovým číslem JE 46278 v depozitáři Egyptského muzea v Káhiře, dokud si ho nepovšimla italská egyptoložka Giuseppina Capriottiová. Ta došla na základě zevrubného průzkumu díla a jeho stylu k závěru, že vzniklo někdy mezi rokem 50 až 30 př.n.l. Podle Capriottiové znázorňuje Kleopatru Seléné a Alexandra Hélia – dvojčata, jež se narodila v roce 40 př.n.l. Kleopatře VII. a Marcovi Antoniovi.
Při porodu dvojčat došlo k zatmění. To zřejmě vedlo k jejich spojení s nebeskými tělesy - Měsícem a Sluncem. Obě děti však dostaly původně „obyčejná“ jména Alexandr a Kleopatra. „Nebeské doplňky“ Hélios (Slunce) a Seléné (Měsíc) získaly až o tři roky později, když jejich matka opustila Egypt a připojila k Marcovi Antoniovi v Antiochii na území dnešního Turecka. Tehdy také Marcus Antonius oficiálně uznal otcovství Alexandra a Kleopatry. Dvojčata záhy získala mladšího bratříčka Ptolemaia Filadelfa, který se narodil v roce 36 př.n.l.
Sirotci v řetězech
Po prohrané bitvě v roce 30 př.n.l spáchali Marcus Antonius a Kleopatra VII. sebevraždu. Dvojčatům bylo tehdy 10 let, Ptolemaiovi Filadelfovi jen 4 roky. O jejich osudu se ví málo. Je jisté, že děti byly převezeny do Říma. Octavius – vítěz nad Antoniem a Kleopatrou – je nechal údajně pochodovat spoutané zlatými řetězy ulicemi Říma v rámci svého triumfálního pochodu. Řetězy byly tak těžké, že je děti neunesly. Vysíleně se s nimi vlekly a získaly tak sympatie Římanů.
Sirotci po Kleopatře a Antonovi byli svěřeni do péče Octáviovy sestry Octávie Mladší - bývalé manželky Marca Antonia. O chlapcích se nedochovaly žádné další zprávy a mizí tak v propadlišti dějin zcela beze stopy. Kleopatra Seléné římský pobyt zcela jistě přežila a později se provdala za numidského a mauretánského krále Jubu II. Z toho, že byla Kleopatra Seléné (někdy označovaná i jako Kleopatra VIII.) zobrazována na mincích spolu se svým manželem, historici usuzují, že vládla s Jubou II. jako rovnocenný partner. Měla s ním aspoň jedno dítě - syna Ptolemaia Filadelfa pojmenovaného zjevně podle jejího mladšího bratra.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 27. dubna v 9:00.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.