Nalaďte si vysílání exoplanet
I tak by šla stručně vyjádřit myšlenka amerického astronoma Jonathana Nicholse z Univerzity v Leicesteru. Některé exoplanety totiž mohou vysílat rádiové vlny.
Samozřejmě by nešlo o poslouchání zvuků cizích planet nebo dokonce radiové vysílání jejich rozhlasových či televizních stanic. Na zachycení signálu mimozemských civilizací pracují úplně jiné projekty, zatím neúspěšně. Existuje ale možnost, že rádiové záření opouští exoplanety přirozenou cestou. Jonathan Nichols vypočítal, že bychom měli dokázat pozorovat rádiové záření polárních září na velkých exoplanetách.
Polární záře jako radiový vysílač
Jev polární záře známe dobře ze Země. Jde o krásný úkaz, kdy obloha světélkuje a hraje pestrými barvami. Je to způsobeno proudem nabitých slunečních částic, které se střetávají se zemskou atmosférou. Jejich tok je usměrňován zemským magnetickým polem a proto dochází k polární záři hlavně v prstenci kolem magnetických pólů Země.
Země ale není jedinou planetou, kde se polární záře dá pozorovat. Světélkování atmosféry probíhá i na dalších planetách. Kosmické družice zaznamenaly nejsilnější polární záře na dvou největších planetách – Jupiteru a Saturnu. Právě tyto planety mají nejsilnější magnetické pole a magnetosféru silně ovlivňovanou a posilovanou navíc vulkanickými měsíci Ió a Enceladus.
Na exoplanety novou metodou
Tyto polární záře vidí nejen kosmické sondy, ale i pozemní radioteleskopy, tedy přijímače radiového záření z vesmíru. Magnetické pole Jupiteru můžete zachytit už malou podomácku vyrobenou anténou. Dá se předpokládat, že i v jiných planetárních soustavách tento efekt funguje a pak je jen otázka, zda ho dokážeme pozorovat.
V Evropě bude letos dokončena obří síť radioteleskopů s rozlohou na území několika států s názvem LOFAR. Tato síť by podle J. Nicholse měla být schopna radiové záření polárních září exoplanet detekovat. U hvězd se silným ultrafialovým zářením, které obíhají planety od 1 do 50 astronomických jednotek, bychom mohli polární záři vidět až na vzdálenost 150 světelných let. Jestli se tato předpověď potvrdí, dostanou astronomové další nástroj, jak planety cizích hvězd pozorovat. Většina dnes objevených exoplanet obíhá blízko svých hvězd a ty vzdálenější se pozorují hůře. Naopak metoda sledování polárních září je nejúčinnější u velkých a rychle se otáčejících planet, které mohou obíhat svou hvězdu i ve velké vzdálenosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
