Náhubkový zákon

Podle zákona pojmenovaného „právní zábrana“, který byl v Itálii přijat letos v březnu, může premiér spolu s parlamentem zdržet vydání ministra kterémukoli soudu o 18 měsíců, a to s odvoláním, že by to znemožňovalo řízení ministerstvo. Mimochodem, jako prvý využil tohoto zákona právě sám premiér Silvio Berlusconi.

Nyní je však situace trochu jiná. Před zahájením prvního stání u milánského soudu Brancher vystoupil s následujícím prohlášením: „Před tímto soudem prohlašuji, že neodvolatelně podávám demisi na ministerskou funkci, abych tak předešel různým spekulacím, a žádám, aby můj případ byl projednán ve zkráceném soudním řízení“. Tato formulace umožňuje obviněnému, aby se mu v případě, že bude odsouzen, snížil trest o jednu třetinu. Italský tisk spekuluje, že Aldo Brancher bude tak jako tak osvobozen, ať je vinen zpronevěrou či nikoli.

Zajímavý je postoj prezidenta republiky Georgia Napolitana. V oficiálním prohlášení uvedl, že Brancher stejně neměl právo požadovat imunitu, neboť jako ministr bez portfeje „žádné ministerstvo neřídil“. Brancher seděl po celý jeden měsíc na ministerském křesle, jež neslo název pro „subsidiaritu a decentralizaci“.

Jeho vytvoření rozkmotřilo vládní koalici Berlusconiho Demokratické strany a strany Lid svobody, kterou vede předseda poslanecké sněmovny Gianfranco Fini. Ten naznačil, že by jeho strana hlasovala proti tomu, aby Brancherovi byla udělena imunita. To by mohlo mít za následek pád celé vlády. Takto odešel pouze jeden ministr, což samozřejmě vyhovuje premiérovi a ten podle italské opozice to Brancherovi brzy vynahradí.

Jedním z největších kritiků Berlusconiho vlády je Massimo Donadi, lídr druhé nejsilnější opoziční strany. Ten o současných poměrech v Itálii prohlásil, že “jsou dva způsoby, jak se vyhnout spravedlnosti. Buďto uprchnout ze země nebo vstoupit do Berlusconiho vlády“.

Tento výrok nechává premiéra chladným stejně tak jako prohlášení italského spisovatele Roberta Savianiho, autora knihy Gomorra, za níž mu mafiánská Comorra vyhrožuje smrtí. Když nedávno ve Španělsku přebíral prestižní cenu Tomáse y Valienteho udělovanou za obranu svobod a základních lidských práv, řekl že ji věnuje odpůrcům náhubkového zákona ve své vlasti. Tento zákon omezuje telefonické odposlechy nanejvýš na 75 dní, a to jenom když prokurátor uzná, že policie vyšetřuje obzvlášť závažný zločin. Prostorové mikrofony bude možno používat pouze 72 hodin a nemohou se instalovat na soukromých pozemcích. Novináři je budou moci zveřejnit až skončí předběžné vyšetřování, které v Itálii často trvá léta. Jinak se vydavatel vystavuje pokutě až 450 tisíc eur a novinář třicetidennímu vězení. Podle italských analytiků budou občané méně informováni, mnoho podvodů se podaří utajit a ztíží se také pronásledování mafie.

Náhubkový zákon už prošel dvěma čteními v parlamentu, minulý měsíc byl schválen senátem. Zbývá pouze třetí čtení v poslanecké sněmovně. Proti jeho přijetí sílí protesty. Televize Sky24 umístila do pravého horního roku černou pásku na znamení smutku. Podobně to učinily i některé noviny. Policisté varují, že budou bezmocní před organizovaným zločinem. Minulou neděli vyšlo v Římě do ulic přes 20 tisíc demonstrantů. Není divu, že premiér Berlusconi se snaží urychlit třetí závěrečné čtení v parlamentu. Bude se konat už koncem července a náhubkový zákon v něm jistě projde. A to i přesto, že prezident Napolitano už oznámil, že zákon parlamentu vrátí. Soudí také, že jsou aktuálnější a důležitější věci k projednávání, jako například státní rozpočet na příští rok. Jenže co naplat: náhubkový zákon umožní Berlusconimu zamést pod koberec řadu kauz, které jsou mu nepříjemné. Například právě aféru podivného ministra Alda Branchera.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.