Na uprchlíky a cizince máme názor všichni, ne každý je ale potkal

Ilustrujme to na příkladu města Kolín, které si v poslední době oblíbili turisté hlavně z anglicky mluvících zemí, čínští filmaři anebo japonští investoři. V roce 2005 se odhadovalo, že průmyslová zóna Kolín-Ovčáry vytvoří 3000 pracovních míst, většinu z nich zaujmou místní. Výsledně, podle slov místostarosty Michaela Kašpara (Změna pro Kolín), netvořili Kolíňáci ani tisícovku nových zaměstnanců. Zbytek zaplnili přespolní, kteří ale zpočátku hodně fluktuovali.

Těžkou práci v automobilce a vztahy s rodinou na dálku nezvládl každý. Zejména se společností TPCA tak přišli do města noví obyvatelé: dělníci, montéři a další profese, do nichž byli rekrutováni lidé z celé střední Evropy. Dnes žije podle statistik v 30tisícovém Kolíně 3300 cizinců, často to jsou Slováci, Poláci a Ukrajinci. V prvních letech vzájemné soužití neprobíhalo až tak hladce.

„Projevilo se to na nárůstu kriminality,“ jde rovnou k věci místostarosta Kašpar. A s odvoláním na policejní statistiky zvýšenou míru trestné činnosti spojuje právě s novými příchozími. Na co je ovšem pyšné celé vedení města, je úspěch v jejím potírání. „To jsem tady ještě nebyl, ale zhruba před třemi lety vznikla platforma Bezpečný Kolín, kde se díky dobré spolupráci státní a městské policie, vedení města, sociálky, úřadu práce a probační a mediační služby podařilo nastavit efektivní sdílení informací,“ vysvětluje místostarosta.

K bezpečnosti města přispěly i preventivní dobrovolnické hlídky z řad občanů. Z policejních statistik vyplývá, že mezi rokem 2013 a 2014 poklesla míra kriminality o zhruba 50 procent. Klesající trend se zatím podařilo udržet i letos, byť již s ne tak strmou křivkou. Dnes se do Kolína jezdí inspirovat i zástupci dalších měst a policejních útvarů.

Agnieszka Jakubas přišla do Kolína před deseti lety, když jí polská agentura nabídla práci v kolínské automobilce|foto: Daniela Vrbová

Přítomnost cizinců se v životě města projevila i v jiných oblastech. „Protože knihovny mají ze zákona povinnost nabízet internet zdarma, od příchodu pracovníků jsme měli stále plno,“ vzpomíná ředitel Městské knihovny Pavel Kárník. Brzy začala knihovna pořádat i kulturní akce, kde byli cizinci buď aktéry, nebo publikem.

„Za jednu z nejhezčích akcí považuju výstavu Jindřicha Štreita o cizincích v Česku. Potom jsme uspořádali vycházku po Kolíně pro cizince a přidali se i místní,“ říká Kárník a vypočítává další kulturní akce, kde se nějakým způsobem projevil cizinecký prvek. On sám přítomnost japonských investorů vítá, protože z grantových programů přispěli na modernizaci knihovny a turistickou propagaci Kolína skrz významnou místní synagogu. S jeho pohledem souhlasí i místostarosta Michael Kašpar.

I Gabriela Sedláčková má Agnieszku ráda a společně podnikají akce, přestože jejich vztah mentorka-klientka oficiálně skončil před rokem. „Teď budeme pořádat polské vaření,“ informuje Gabriela. „Chtěla jsem dělat polské pirogy, ale nakonec bude bigos, určitě si to všichni užijeme,“ doplňujeme ji Agnieszka.

Dobrovolníky poptávají i další organizace pracující s migranty. Obsah práce se liší: učení češtiny, doprovázení na úřady, k lékaři, nebo „pouhé“ přátelství, kontakt na nějakého Čecha. Burzu organizací lze nalézt například na stránkách idobrovolnik.cz, anebo na stránkách dobrovolnik.cz, kde si zájemce může vybrat dobrovolničení i v jiných sociálních či zdravotnických zařízeních.