Na stopě kosmickému prachu
Vědci se pomocí Herschelova dalekohledu dostali na stopu původu kosmického prachu ve vesmíru. To by mohlo pomoci pochopit procesy, díky kterým se v minulosti vytvářely hvězdy jak na běžícím páse, nebo výskyt mezihvězdného prachu v galaxiích.
Tým britských a amerických vědců využil Herschelova kosmického dalekohledu k pozorování zbytků blízkých supernov. Právě ty měly hrát zásadní roli při formování hvězd, a to především před přibližně miliardou let, kdy ve vesmíru proběhl doslova překotný zrod nové hvězdné generace, k jakému nedošlo nikdy předtím ani potom. Hlavní ingrediencí této mohutné hvězdné továrny byl kosmický prach, který vzniká bezprostředně právě po výbuších supernov. Doposud se to jen předpokládalo, nicméně zdá se, že díky Herschelovu dalekohledu mají astronomové první hmatatelný důkaz.
Tajemství nedávné supernovy
Astronomové si byli vědomi, že najít v naší Galaxii poměrně čerstvé pozůstatky nějaké supernovy bude problematické. Mnoho zbytků po nedávných supernovách se nachází skryto za mezihvězdným prachem, díky čemuž o nich ani nevíme. Mnohé viditelné pozůstatky jsou zase příliš staré a značně rozmělněné. Svůj zájem proto vědci obrátili do ne zcela cizí a poměrně blízké trpasličí galaxie známé jako Velké Magellanovo mračno, které leží asi 160 tisíc světelných let daleko a očima jej mohou lidé pozorovat z jižní zemské polokoule. V této trpasličí galaxii došlo před 24 lety, konkrétně 23. února 1987, k explozi velmi pozoruhodné supernovy dnes označované jako SN1987A.
Chladnoucí prach
To, co lidé ve skutečnosti před 24 lety pozorovali na místě pozůstatků supernovy SN1987A, bylo prudké zhroucení velmi hmotné hvězdy. Následovala typická reakce v podobě odvržení silné energetické vlny pryč od hvězdy rychlostí 6000 km/s. Tato vlna pak rozzářila prstenec materiálu ležícího v okruhu přibližně jednoho světelného roku od hvězdy a učinila ji pozorovatelnou v ultrafialovém oboru spektra. Prach uvnitř tohoto prstence se ohřál na přibližně -100° C.
Když Herschelův dalekohled nyní namířil na pozůstatky supernovy SN1987A znovu, ukázalo se, že kromě zahřátého prachu se v centru těchto pozůstatků nachází masa mnohem chladnějšího prachu s teplotou jen asi 20° nad absolutní nulou. Jeho hmotnost převyšuje 200 tisíc násobků hmotnosti Země. Tento prach byl odhozen původní hvězdou bezprostředně po explozi. A prochází-li podobným procesem většina supernov v Magellanově mračně, dá se tak dobře vysvětlit původ velkého množství kosmického prachu v této trpasličí galaxii.
Malý háček
Procesy odhalené v SN1987A by mohly napomoci při výzkumu pozůstatků supernov v mnohem vzdálenějších galaxiích a pochopení stavby těchto galaxií. Jediný háček je v tom, že před Herschelovým dalekohledem podobné pozorování nebylo učiněno a je třeba jej uskutečnit i u dalších podobných supernov, aby se produkce kosmického prachu při jejich výbuchu dala jednoznačně potvrdit. A jak známo, kdy a kde taková supernova bude k vidění, nám nikdo neřekne.
Výkonná kosmická observatoř
Herschelův dalekohled, celým názvem Herschel Space Observatory, je projektem Evropské kosmické agentury ESA. Byl vypuštěn spolu s dalekohledem Planck mohutnou raketou Ariane 14. května 2009. S průměrem hlavního zrcadla 3,5 metru se jedná o doposud největší infračervený dalekohled vypuštěný na oběžnou dráhu Země a vlastně i o největší dalekokohled v dějinách kosmonautiky. Jeho hlavní výhodou je pozorování v dlouhovlnných oborech spektra, tedy tepelného záření. Tím se dostává k pozorování vesmíru i tam, kde viditelné světlo je již velmi slabé nebo je zastíněno mezihvězdnou látkou. Napomáhá tak k přímému pozorování jevů a objektů ve vzdálených galaxiích, což vědcům umožňuje získat patřičné informace k pochopení jejich struktury či vzniku. Herschelův dalekohled je navíc na dálku ovladatelný přes internet, takže jej mohou na požádání užívat astronomové po celém světě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
